Novela zákona o obecní (městské) policii platná od 1.7.2010
ZÁKON
České národní rady
ze dne 6. prosince 1991
o obecní policii
Změna: 67/1993 Sb.
Změna: 163/1993 Sb.
Změna: 82/1995 Sb.
Změna: 153/1995 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Změna: 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2008 Sb., 480/2008 Sb.
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní
zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.
(2) Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v
rámci působnosti obce^2) a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento
nebo zvláštní zákon.
(3) Obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo
zvláštním právním předpisem s Policií České republiky (dále jen
„policie“), státními orgány a orgány územních samosprávných celků.
(4) Obecní policie zřízená obcí, která je městem^3) nebo statutárním
městem^4), a v hlavním městě Praze^4a) se označuje městská policie.
(5) Obecní policie může jí svěřené úkoly plnit i na území jiné obce,
pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.
§ 1a
(1) Obecní policie je tvořena zaměstnanci obce zařazenými do obecní
policie, kteří
a) splňují podmínky § 4 odst. 1 písm. a) až e) (dále jen „čekatel“),
b) splňují podmínky § 4 odst. 1 (dále jen „strážník“),
c) nejsou čekatelem nebo strážníkem.
(2) Zaměstnanci obce podle odstavce 1 písm. a) a c) nemohou
a) vykonávat oprávnění strážníka,
b) prokazovat příslušnost k obecní policii
podle § 7 odst. 2 a 3 a § 9.
§ 2
Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
a) přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
b) dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
c) dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
d) se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem
na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních
komunikacích,
e) se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného
pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
f) se podílí na prevenci kriminality v obci,
g) provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných
prostranstvích ^5) v obci,
h) odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání
je v působnosti obce,
i) poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu
vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní
policii.
§ 3
(1) Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce.
(2) Na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit
plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka.
Podmínkou pověření určeného strážníka je předložení negativního
lustračního osvědčení podle zákona upravujícího některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a
organizacích^5a).
§ 3a
(1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s
jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která
obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude
obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním
zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou
smluvními stranami této smlouvy.
(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření
nebo změně obsahu souhlasu krajského úřadu. O udělení souhlasu
rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti ve správním řízení podle
zvláštního zákona.
(3) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat
a) označení obcí, které jsou jejími smluvními stranami,
b) určení rozsahu úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, které
bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které
obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami této
smlouvy, jakož i den, od kterého bude obecní policie tyto úkoly
vykonávat,
c) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů podle písmena b).
(4) Obec, která obecní policii nezřídila a je smluvní stranou
veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, vydá strážníkovi obce druhé
smluvní strany této smlouvy písemné zmocnění, kterým prokazuje
oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území.
¨
§ 3b
(1) K plnění úkolů podle § 2 na území obce, kde je vyhlášen stav
nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový
stav“)^6), je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav,
oprávněn uzavřít veřejnoprávní smlouvu se starostou jiné obce o
poskytnutí strážníků.
(2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 obsahuje zejména
a) názvy obcí, které jsou účastníky veřejnoprávní smlouvy,
b) právní titul pro uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1,
c) počet poskytnutých strážníků,
d) časový úsek, na který jsou strážníci poskytnuti,
e) vymezení konkrétních úkolů plněných poskytnutými strážníky.
§ 3c
(1) Starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav,
a) informuje před použitím poskytnutých strážníků hejtmana kraje,
na jehož území se obec nachází,
b) řídí činnost poskytnutých strážníků, pokud se starostové dotčených
obcí nedohodnou jinak.
(2) Poskytnutí strážníci prokazují oprávnění k plnění úkolů podle § 2
na území obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, písemným
potvrzením vydaným starostou uvedeným v odstavci 1.
(3) Písemné potvrzení obsahuje
a) identifikační číslo strážníka,
b) název obce, k níž je strážník v pracovním poměru,
c) informaci o dohodě starostů podle § 3b.
(4) Platnost písemného potvrzení končí dnem skončení krizového stavu.
(5) Obec podle odstavce 1 odpovídá za vzniklou škodu, pokud byla
způsobena v souvislosti s výkonem práce poskytnutých strážníků.
Strážníci
§ 4
(1) Strážníkem může být občan České republiky, který
a) je bezúhonný,
b) je spolehlivý,
c) je starší 21 let,
d) je zdravotně způsobilý,
e) dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a
f) má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů (dále
jen „osvědčení“).
(2) Jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a
dalších zaměstnanců obce podle § 1a odst. 1 písm. c) starosta nebo jiný
člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní
policii; to neplatí, pokud rada obce svěří tuto pravomoc určenému
strážníku podle § 3 odst. 2.
§ 4a
Bezúhonnost
(1) Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl
v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin
spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal
trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto
zákona,
b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě
pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od
tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým
spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto
zákona,
c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně
podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v
níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let,
nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno,
rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání
a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání,
kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle
tohoto zákona,
d) kdo v čestném prohlášení podle odstavce 2 uvede nesprávné údaje
nezbytné pro posouzení bezúhonnosti.
(2) Bezúhonnost uchazeče o zaměstnání strážníka podle odstavce 1 písm.
a) se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3
měsíců. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. b) a c) prokazuje uchazeč o
zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3
měsíců.
(3) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen
osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích (§ 4 odst.
2), do 15 dnů ode dne zahájení trestního stíhání písemně oznámit, že
proti němu bylo zahájeno trestní stíhání. K oznámení připojí kopii
usnesení o zahájení trestního stíhání nebo v oznámení uvede výrok
tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který jej vydal.
§ 4b
Spolehlivost
(1) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních
3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku
a) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
b) na úseku obrany České republiky,
c) proti veřejnému pořádku,
d) proti občanskému soužití,
e) proti majetku,
f) na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství spáchaný tím,
že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo
do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal
ryby v době hájení,
g) na úseku všeobecné vnitřní správy spáchaný tím, že porušil
povinnost nebo nedodržel zákaz stanovený právními předpisy na
úseku zbraní a střeliva podle zvláštního právního předpisu^7),
nebo
h) podle § 28 odst. 1 nebo 2, jestliže jeho jednání, kterým spáchal
přestupek, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2) Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku podle odstavce 1 je
splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků
uvedených v odstavci 1 nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne,
kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z
těchto přestupků spáchaných týmž pachatelem.
(3) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, kdo uvedl
nesprávné údaje v čestném prohlášení podle odstavce 4.
(4) Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným
prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců.
(5) Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v
pracovněprávních vztazích (§ 4 odst. 2), do 15 dnů písemně oznámit
skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku
uvedeného v odstavci 1.
(6) K oznámení podle odstavce 5 se připojí kopie rozhodnutí o
přestupku.
§ 4c
Zdravotní způsobilost
(1) Zdravotní způsobilost posuzuje lékař závodní preventivní péče.
(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví
vyhláškou seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které
vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka,
čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny
lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti.
§ 4d
Odborná způsobilost
(1) Odbornou způsobilost čekatele a strážníka ověřuje zkušební komise
ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z
předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno
vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných
předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 5.
(2) Přihlášku ke zkoušce podává obec.
(3) Obec je povinna zabezpečit školení
a) čekatele před první zkouškou do 6 měsíců od vzniku pracovního
poměru,
b) strážníka před každou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před
skončením platnosti osvědčení ve specializovaném školicím
zařízení s akreditací Ministerstva školství,mládeže a tělovýchovy
nebo v obdobném zařízení obecní policie.
(4) Obec je povinna zabezpečit výcvik čekatele a strážníka k používání
služební zbraně a donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle
tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v
zařízeních podle odstavce 3. Na základě dohody mezi obcí a policií může
výcvik provést policie. Zařízení podle odstavce 3 nebo policie vydá
čekateli nebo strážníkovi potvrzení o vykonání výcviku, které je
podmínkou, aby čekatel nebo strážník mohl složit zkoušku z odborné
způsobilosti. Náklady výcviku hradí obec.
(5) Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně
vykonávaných a hodnocených částí
a) písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy
v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie,
b) ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti
aplikace teoretických znalostí.
(6) Čekatel nebo strážník úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou
částí zkoušky.
(7) Pokud čekatel nebo strážník neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo
protokol o zkoušce obci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel a
strážník je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez
podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby
se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání
nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí
ministerstvo obci nejméně 15 dnů předem.
(8) V případě, že čekatel nebo strážník ani při druhém opakování
zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po
uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky.
(9) Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v
době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z
vlastní činnosti nebo na základě podnětu obce dospěje k důvodné
pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že
strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo
stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání
poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení odstavců 7 a 8 se v tomto
případě použijí obdobně.
(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka,
b) zkušební řád,
c) náležitosti přihlášky ke zkoušce,
d) rozsah výcviku čekatele a strážníka,
e) náležitosti protokolu o zkoušce.
§ 4e
Osvědčení
(1) Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 3 let, pokud
úspěšně vykonal zkoušku.
(2) Dojde-li ke změně osobních údajů strážníka obsažených v osvědčení
nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců
nový pracovní poměr strážníka k jiné obci, ministerstvo vydá na žádost
strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních
údajů nebo změny názvu příslušné obce do 15 dnů ode dne jejich
oznámení.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti osvědčení.
§ 5
Odnětí a zánik platnosti osvědčení
(1) Ministerstvo odejme osvědčení strážníkovi, který přestal splňovat
podmínky
a) bezúhonnosti,
b) spolehlivosti,
c) zdravotní způsobilosti, nebo
d) odborné způsobilosti.
(2) Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník
bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné
způsobilosti podle § 4d odst. 9.
(3) Platnost osvědčení zaniká
a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství
České republiky, způsobilosti k právním úkonům nebo omezení
způsobilosti k právním úkonům,
b) uplynutím doby uvedené v § 4e odst. 1 větě první,
c) skončením pracovního poměru strážníka. To neplatí, navazuje-li
na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový
pracovní poměr strážníka. Obec je povinna ve lhůtě do 15 dnů
od skončení pracovního poměru strážníka oznámit skončení
pracovního poměru ministerstvu, nebo
d) neuspěním u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d.
§ 5a
(1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného
zaměstnance obce ode dne zahájení
a) trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného
činu zakládajícího ztrátu bezúhonnosti podle § 4a, nebo
b) správního řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v trestním nebo správním
řízení.
(2) Neprokáží-li se skutečnosti zakládající ztrátu bezúhonnosti podle §
4a nebo důvody pro odnětí osvědčení podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2,
obec převede strážníka zpět k výkonu práce strážníka. Plat strážníka se
doplatí za dobu, po kterou byl převeden k výkonu práce čekatele nebo
jiného zaměstnance obce podle odstavce 1.
(3) Obec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele
nebo jiného zaměstnance obce, pokud neuspěje
a) při výcviku podle § 4d odst. 4 nebo při druhém opakování zkoušky
podle § 4d odst. 8, a to do doby úspěšného vykonání výcviku
nebo zkoušky, nebo
b) při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 9, a to do doby
úspěšného vykonání zkoušky.
Povinnosti strážníků
§ 6
(1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je
strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a
nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla
bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru
nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle
tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo
svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v
opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
(3) Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a
povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni
požádá.
§ 7
(1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního
zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li
páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li
důvodné podezření z jejich páchání.
(2) Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona
provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět
nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek,
kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v
tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže
příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie.
(3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby
strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní
policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením "obecní policie"
nebo "městská policie" (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policie se
strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného
opatření dovolí.
(4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a
okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha
zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policie.
§ 8
(1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle
tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem
snižují jeho schopnost jednání,
b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha
zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c) je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2) Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto
nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření
úkolů bezpečnostního sboru.
§ 9
(1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou
příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie,
identifikačním číslem a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc
na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle §
3a, prokáže se na požádání rovněž zmocněním této obce; při zákroku,
který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto
zákroku dovolí.
(2) Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a
identifikační číslo pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce
se nosí na záloktí levého rukávu.
(3) Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších
dopravních prostředků obecní policie musí obsahovat jednotné prvky.
Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním
právním předpisem^8).
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor odznaku obecní policie,
b) jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel
a dalších dopravních prostředků obecní policie.
§ 10
(1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné
podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit
místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
(2) Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl
spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do
působnosti tohoto orgánu.
(3) Oznámení podle odstavců 1 až 2 musí být doloženo důvody nebo
důkazy, o něž se podezření opírá.
Oprávnění strážníků
§ 11
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Strážník je oprávněn
a) požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k
objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo
jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění
skutečného stavu věci,
b) vyzvat osobu podle písmena a), aby se ve stanovenou dobu
dostavila na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení,
c) vyzvat osobu podle písmena a), aby předložila doklady potřebné ke
zjištění skutečností podle písmena a).
(2) Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15
let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce.
(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému
příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci,
manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném,
jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí
trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(5) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila
státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by
byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má, zproštěna.
(6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít
vysvětlení podle odstavců 4 a 5.
(7) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na
náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje obec.
Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo
pro své protiprávní jednání, anebo ten, kdo má nárok na náhradu podle
zvláštních předpisů. ^9)
(8) Nárok na náhradu podle odstavce 7 zaniká, jestliže jej osoba
neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1
dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(9) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu
žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
(10) Zápis o podaném vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného
odkladu.
(11) O předvedení sepíše strážník úřední záznam.
11a
(1) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle
tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z
informačních systémů
a) policie o
1. hledaných a pohřešovaných osobách a věcech,
2. odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních
značkách motorových vozidel,
3. totožnosti osob, které byly předvedeny na policii podle
§ 13 odst. 1 až 3 nebo omezeny na osobní svobodě
podle § 76 odst. 2 trestního řádu,
b) obecních úřadů obcí s rozšířenou působností o
1. totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla,
kterým byl na území obce spáchán přestupek,
2. řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku na území
obce,
3. osobě mladší 18 let, které se poskytuje sociálně-právní
ochrana dětí podle zvláštního právního předpisu 8a),
4. totožnosti občana obce, kde obecní policie plní úkoly podle
tohoto nebo zvláštního zákona,
c) obecních úřadů o
1. psech přihlášených podle zvláštního právního předpisu u
správce místního poplatku ze psa, o jejich držitelích a o
uhrazení místních poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k
provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce
o místním poplatku ze psů,
2. povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na
území obce,
3. povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství
v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování
obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání
veřejného prostranství,
d) ministerstva o číslech, popřípadě sériích ztracených, odcizených,
zničených nebo neplatných občanských průkazů a datu ohlášení
jejich ztráty, odcizení nebo zničení,
e) ministerstva nebo policie:
1. základního registru obyvatel,
2. agendového informačního systému evidence obyvatel,
3. agendového informačního systému cizinců,
4. registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních
systémech uvedených v bodech 2 a 3.
(2) Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému
vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání
plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. V případě,
že na straně obecní policie a dožádaných orgánů podle odstavce 1 jsou
splněny technické podmínky, lze v případě, že dožádaný orgán je
zároveň správcem informačního systému, údaje poskytnout způsobem
umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3) Jestliže mají údaje uvedené v odstavci 1 povahu osobních údajů,
poskytne je dožádaný orgán pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění
osoby uvedené v § 12 odst. 1.
§ 12
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1) Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění
jména, příjmení, data narození, rodného čísla a bydliště osoby. Důvod
ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění
provádí.
(2) Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní
policie,
b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo
přestupku či jiného správního deliktu,
c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo
osoby pohřešované,
e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění
totožnosti právní zájem,
f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle
písmena e),
g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného
činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.
(3) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 2 vyhovět.
(4) Strážník je oprávněn údaje zjištěné podle odstavce 1 poskytnout
osobě podle odstavce 2 písm. e).
§ 12a
Strážník je v rozsahu potřebném pro splnění konkrétního úkolu obecní
policie oprávněn požadovat od každého věcnou a osobní pomoc. Kdo byl o
tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout bez zbytečného odkladu.
Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom zákonná nebo státem uznaná
povinnost mlčenlivosti anebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická
osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila
vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
§ 13
Oprávnění předvést osobu
(1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla
vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo
nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost
prokázat.
(2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při
zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií nebo
osobou pohřešovanou.
(3) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která přes
opětovnou výzvu strážníka pokračuje v jednání narušujícím veřejný
pořádek nebo ohrožujícím život nebo zdraví jiných osob anebo své
vlastní nebo majetek a nelze jí jiným způsobem v takovém jednání
zabránit.
(4) Strážník je oprávněn předvést osobu na žádost příslušného orgánu
obce podle zvláštních předpisů.^ 10)
(5) O předvedení se sepíše úřední záznam. Obecní policie osoby
předvedené podle odstavců 2 a 3 předá policii k dalšímu opatření.
Převzetí osoby potvrdí policie strážníkovi v úředním záznamu nebo v
potvrzení o převzetí.
§ 14
Oprávnění odebrat zbraň
(1) Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, kterou předvádí nebo
omezuje na osobní svobodě^11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu
jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a tuto odebrat.
(2) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně
odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v
zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti
majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce
násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle
věty první nebo podle odstavce 1, vystaví strážník potvrzení o jejím
převzetí. Odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle
zvláštního zákona^7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož
název a sídlo uvede v potvrzení podle věty druhé.
(3) Zbraní podle odstavců 1 a 2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit
útok proti tělu důraznějším.^12)
(4) Zbraň odebranou podle odstavce 1 nebo 2, s výjimkou střelné zbraně
podléhající registraci podle zvláštního zákona^7), je strážník povinen
vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné
důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o odebrání zbraně
sepíše strážník úřední záznam.
(5) Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 1 nebo
2 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji
vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně
přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň
podléhající registraci podle zvláštního zákona^7), u útvaru policie,
uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.
§ 15
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1) Vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn
přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem
určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou
setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení zdraví nebo života.
Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo
ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků.
Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obce a nápisem
„zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás
s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu
tohoto ustanovení.
(2) Úkon podle odstavce 1 je strážník oprávněn provést též na žádost
orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů. ^13)
§ 16
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo
hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo
jiný uzavřený prostor (dále jen "byt"), vstoupit do něho a provést v
souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení
bezprostředního nebezpečí.
(2) Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1
je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak
učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1
je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit
zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná
osoba.
(4) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední
záznam.
§ 17
Oprávnění odejmout věc
(1) Strážník je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto
věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku
může být vysloveno její propadnutí ^14) nebo může být zabrána. ^15)
(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze
přestupku.
(3) O odnětí nebo vydání věci sepíše strážník úřední záznam a osobě,
jíž byla věc odňata nebo která na výzvu strážníka věc vydala, vystaví
potvrzení o odnětí nebo vydání věci. Odňatou nebo vydanou věc předá
strážník orgánu, který je příslušný o přestupku rozhodnout.
§ 17a
(1) Strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění
odjezdu vozidla,
a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo
zastavení vozidla,
b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo
přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,
c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo
d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství
a jeho řidič není na místě přítomen.
(2) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle
odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez
zbytečného odkladu.
(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez
zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po
zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po
provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po
uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5.
(4) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů uvedených
v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a) tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo
b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených
bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k
poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako
vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo
mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5) Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu
vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala,
a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k
přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu
s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo
je vynaložil.
(6) Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění
odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace
oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho
provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění
vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody,
které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění
technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
(7) Na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z
důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích
prostředcích.
§ 17b
Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického
zařízení nebo do záchytné stanice podle zvláštního právního
předpisu^15a) i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo
která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a. Povinnosti a
oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze vůči přepravované
osobě v rozsahu nezbytném pro zajištění této přepravy.
§ 17c
Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven
Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v
živnostenských provozovnách^15d) v prodejní nebo provozní době do všech
prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud
jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.
Použití donucovacích prostředků, psa a služební zbraně strážníkem
§ 18
Donucovací prostředky
(1) Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující
prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) pouta,
e) úder služební zbraní,
f) hrozba namířenou služební zbraní,
g) varovný výstřel ze služební zbraně,
h) technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla.
(2) Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany
bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění
výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný
pořádek.
(3) Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až
g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby
upustila od protiprávního jednání slovy "jménem zákona" s výstrahou, že
bude použito donucovacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho
život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese
odkladu.
(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje strážník
podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného zákrokem;
přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně
nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního
jednání.
(5) Strážník je povinen dbát, aby použitím donucovacích prostředků
nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího
protiprávního jednání.
§ 18a
(1) Strážník je oprávněn použít pouta
a) při omezení osobní svobody osoby podle § 76 odst. 2 trestního
řádu,
b) při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona^10),
která klade odpor, nebo
c) proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka,
ohrožuje vlastní život, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o
útěk při zákroku strážníka.
(2) V případě podle odstavce 1 písm. c) může strážník omezit možnost
volného pohybu osoby připoutáním ke vhodnému předmětu za použití pout.
Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, kdy je zřejmé, že
osoba nebude protiprávní jednání opakovat nebo než bude předána
policii, nejdéle však 2 hodiny.
(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla může strážník
použít v rámci zákroku proti osobě, jejíž osobní svoboda má být
omezena, lze-li předpokládat, že se tato osoba pokusí vozidlo použít k
útěku. Na toto použití technického prostředku se nevztahuje ustanovení
§ 17a.
§ 19
Použití psa
(1) Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích
prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích
prostředcích se přitom použije obdobně.
(2) Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena
policií.
§ 20
Použití služební zbraně
(1) Strážník je oprávněn použít služební zbraň
a) za podmínek nutné obrany ^16) nebo za podmínek krajní nouze, ^17)
b) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným
způsobem zadržet.
(2) Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je
přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo
zřejmě neúčinné.
(3) Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň,
jejímž držitelem je podle zvláštního zákona^7) obec.
(4) Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu,
proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s
výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může
upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li
ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.
(5) Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné
opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce
šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 21
Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební
zbraně
(1) Jestliže strážník zjistí, že při použití donucovacích prostředků
došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí,
poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po každém použití služební zbraně, při kterém došlo ke zranění
osoby, musí strážník ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout
zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Bezprostředně
po každém použití služební zbraně, jakmile to okolnosti dovolí, je
strážník povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně
objasněna oprávněnost použití služební zbraně.
(3) O každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně je
strážník povinen vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu, která řídí
obecní policii (§ 3 odst. 1), a sepsat úřední záznam.
§ 22
Zvláštní omezení
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku,
osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší
15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo
jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný
prostředek, psa, úderu služební zbraní, hrozby namířenou služební
zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraně a služební zbraně, vyjma
případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví
strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li
nebezpečí odvrátit jinak.
§ 23
(1) Dojde-li při použití donucovacích prostředků nebo psa ke zranění
nebo usmrcení osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné^19), je starosta,
jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce řídit
obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 povinen
neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie.
(2) Starosta, jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem
obce řídit obecní policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2 je
povinen neprodleně vyrozumět nejbližší útvar policie o použití služební
zbraně.
§ 24
Náhrada škody
(1) Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s
plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí,
jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním
oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(2) Obec odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc strážníkovi na
jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen "poškozený"). Obec se této
odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu
poškozený úmyslně.
(3) Obec odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v
souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 2. Přitom se hradí
skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo
účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i náhrada
nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah
a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o
odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. V
případech hodných zvláštního zřetele lze kromě náhrady podle občanského
zákoníku poskytnout jednorázové mimořádné odškodnění.
(5) Obec odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s
pomocí poskytnutou strážníkovi nebo obecní policii; ustanovení odstavce
1 se použije obdobně.
§ 24a
(1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění
úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona.
(2) Obecní policie poskytuje osobní údaje podle odstavce 1 policii,
orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění
jejich úkolů.
(3) Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní
údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů
podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou
potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona,
provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.
(4) Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů
nejsou dotčena.
§ 24b
(1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích
úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo
jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové,
obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé
automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o
zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 25
nadpis vypuštěn
(1) Policie bezodkladně oznámí obci zahájení trestního stíhání pro
podezření ze spáchání trestného činu strážníka.
(2) Soudy a státní zastupitelství bezodkladně poskytují ministerstvu
kopie rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a
odst. 1.
§ 26
(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se
kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti
s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu
jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí
pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem,
co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu
uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.
§ 26a
Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem
přenesené působnosti.
§ 27
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) ověřuje odborné předpoklady strážníka,
b) vydává a odnímá osvědčení,
c) vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených
úkolů týkající se
1. protokolů o zkoušce,
2. přihlášek čekatelů a strážníků ke zkoušce,
3. strážníků,
4. osvědčení,
5. zřízených a zrušených obecních policií,
6. počtu strážníků,
7. činnosti obecních policií.
(2) Ministerstvo vykonává dozor nad a) odbornou způsobilostí strážníka
k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto nebo jiného zákona, b)
dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje strážníka nebo
označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní
policie.
(3) Při výkonu dozoru je ministerstvo oprávněno vyžadovat od obce
poskytnutí údajů potřebných pro výkon dozoru.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah statistických údajů a způsob
jejich poskytování [§ 2 písm. i)].
Správní delikty
§ 27a
(1) Obec se dopustí správního deliktu tím, že pověří plněním úkolů
obecní policie osobu, která nemá osvědčení, nebo nezajistí, aby
stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních
prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
§ 28
(1) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník se dopustí
přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 4a odst. 3.
(2) Čekatel nebo strážník se dopustí přestupku tím, že nesplní
oznamovací povinnost podle § 4b odst. 5.
(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně
stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti
stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,ačkoliv
není strážníkem nebo čekatelem, nebo
b) neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku
barevné provedení nebo označení používané na motorových vozidlech
a dalších dopravních prostředcích obecní policie, anebo
zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě
zaměnitelného.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 2 pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle
odstavce 3 pokutu do 3 000 Kč.
§ 28a
nadpis vypuštěn
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikt podle § 27a v prvním stupni projednává ministerstvo;
přestupek obec.
(5) Pokuta za správní delikty je splatná do 30 dnů ode dne, kdy
rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
§ 28b
zrušen
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v.r.
Pithart v.r.
Příl.
zrušena
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 311/2002 Sb.
Přechodné ustanovení
Ten, kdo je ke dni 1. ledna 2003 zaměstnancem obce zařazeným do obecní
policie, je povinen do 6 měsíců od tohoto dne předložit zaměstnavateli
doklady vyžadované podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve
znění čl. I tohoto zákona, k prokázání bezúhonnosti a spolehlivosti.
Čl. VI zákona č. 274/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Určený strážník pověřený radou obce plněním některých úkolů při
řízení obecní policie podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za určeného strážníka
podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Strážník, který je v pracovním poměru k obci ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona a nedosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou, je
povinen tuto podmínku splnit do 31. prosince 2015. To neplatí, pokud
strážník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl věku 45
let, třikrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před
zkušební komisí ministerstva a obec je držitelem platného osvědčení
strážníka.
3. Platnost osvědčení vydaného podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí nejpozději do 3
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Nášivka s názvem obce podle § 9 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na záloktí
levého rukávu umístí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) § 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2) § 14 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
3) § 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 234/2006 Sb.
4) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a zákona
č. 234/2006 Sb.
4a) § 1 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
zákona č. 311/2002 Sb.
5) § 34 zákona č. 128/2000 Sb.
5a) § 8 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a
organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a
Slovenské republiky.
6) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve
znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně
zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č.
13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č.
133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů.
9) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
10) § 42 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
11) § 76 odst. 2 trestního řádu.
12) § 89 odst. 5 trestního zákona.
13) Např. § 20 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
14) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
15) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
15a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o
pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního
provozu).
15a) § 16 odst. 9 a § 17 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k
ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
15d) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 13 trestního zákona.
17) § 14 trestního zákona.
18) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č.
49/1990 Sb.
19) § 89 odst. 11 trestního zákona.
20) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění
pozdějších předpisů.