Zásady dopravní politiky města Prostějova
ZÁSADY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA PROSTĚJOVA
OBSAH
ÚVOD
I. HLAVNÍ PRINCIPY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA
II. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE DOPRAVNÍ OBSLUHY MĚSTA
III. HLAVNÍ ÚKOLY
ÚVOD
Hlavním strategickým cílem dopravní politiky města je dosáhnout stavu, při kterém celková úroveň dopravního systému bude v souladu s potřebami města a jeho dalším rozvojem. Dosažení tohoto cíle není úkol, který by bylo možné splnit v průběhu jednoho volebního období. Jedná se o úkol dlouhodobý, jehož plnění budou postupně zajišťovat politické reprezentace města v průběhu příštích několika desítek let. Nezbytným předpokladem pro zdárné plnění tohoto úkolu je stanovení správné strategie dalšího vývoje dopravní obsluhy města a dosažení toho, aby byla jako základní programový dokument přijata v co nejširší míře občanskou veřejností i politickým spektrem. Pouze tak je možné dospět do stavu, srovnatelného s vyspělými demokratickými zeměmi, kde v rámci ekonomických možností jsou dlouhodobé programy rozvoje dopravy plněny každou městskou správou.
Kvalitativní úroveň dopravního systému ovlivňuje výrazně spokojenost obyvatel i návštěvníků města, možnosti rozvoje bydlení a ekonomiky a celkovou atraktivitu města pro obchodní a turistický ruch. Postavení Prostějova jako významného centra osídlení olomoucké regionální aglomerace se zajímavými stavebními památkovými soubory, tradičními výrobními kapacitami, spolu s funkčními vazbami k okolnímu území, přitom do značné míry determinuje jak potřeby, tak i možnosti a směry dalšího vývoje přestavby dopravního systému města po stránce organizační i věcné.
Současný stav dopravního systému Prostějova není uspokojivý ani ve vztahu k zajištění stávajících přepravních potřeb města a jeho zájmového území, ani k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí. Rozvoj dopravního systému je oproti celkovému rozvoji města stále opožděn, a to jak co do využitelných kapacit a stavu technické základny, tak v některých případech i svým organizačním uspořádáním a legislativním zázemím. Přitom je třeba počítat s tím, že přepravní nároky, i požadavky uživatelů dopravního systému na kvalitu dopravy se budou dále zvyšovat. Na základě provedených výpočtů lze do roku 2020 očekávat:
- zvýšení počtu cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 40%,
- zvýšení celkového objemu přepravy nákladů o 25%,
- úroveň automobilizace přesahující hodnotu 450 osobních automobilů na 1000 obyvatel,
- pokles podílu hromadných doprav při realizaci cest v osobní dopravě v pracovním dnu o 30%
- nárůst počtu jízd osobních automobilů v pracovním dnu o 60%,
- nárůst počtu jízd nákladních automobilů v pracovním dnu o 25%,
- realizaci systémových opatření pro podporu cyklistické dopravy spojené se zvýšením cyklistické dopravy.
Dopravní systém je nedílnou součástí městské infrastruktury. Jeho funkci lze chápat i jako veřejnou službu, kterou musí město zabezpečovat a rozvíjet a neponechávat ji pouze vnějším vlivům lokálních zájmů a partikulárních cílů. Dnešní situace je v tomto směru málo příznivá. V rámci transformačního procesu nejsou dosud vyjasněny a stabilizovány legislativní a ekonomické aspekty, související zejména s praktickou realizací dopravní politiky města. Zkušenosti západních metropolí však jasně ukazují, že v demokratickém systému, založeném na tržním hospodářství s řadou soukromých podnikatelských subjektů, je možné vytvořit mechanismy umožňující veřejné správě města provádět efektivní dopravní politiku. Lze tedy předpokládat, že i u nás se jedná o jev přechodný, který bude v dalším vývoji transformačního procesu překonán.
V následujícím textu zformulované hlavní principy dopravní politiky města, koncepce dalšího vývoje dopravní obslužnosti města a z nich odvozené hlavní úkoly směřují k postupnému vytvoření dopravního systému, schopného zajistit přepravní potřeby města Prostějova i v dlouhodobém výhledu.
I.HLAVNÍ PRINCIPY DOPRAVNÍ POLITIKY MĚSTA
1. Provoz a rozvoj dopravní infrastruktury Prostějova podřídit jednotné politice města a to ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy a samosprávy.
2. Rozvoj dopravního systému zajišťovat ve vzájemném souladu s rozvojem sídelní soustavy. Vhodným urbanistickým řešením, založeným na koexistenci různých funkcí v území primárně snižovat přepravní nároky ve městě a okolí a vytvářet tak základní předpoklady pro omezování negativních vlivů provozu dopravy na životní prostředí. Zajistit pro území s vysokou hustotou osídlení a velkou nabídkou pracovních příležitostí obsluhu hromadnou dopravou.
3. Dopravní infrastrukturu koncipovat, rozvíjet a řídit jako komplexní systém všech doprav, které se musí vzájemně doplňovat a jež musí racionálně spolupracovat. V jednotlivých částech území zajišťovat přepravní potřeby způsobem adekvátním jeho funkčnímu využití, charakteru zástavby a požadavkům tvorby a ochrany životního prostředí.
4. Dopravní vztahy k centru města zajišťovat v maximální možné míře hromadnou a nemotoristickou dopravou. Individuální automobilovou dopravu v centru města je nutno regulovat a v přepravě nákladů lze připustit pouze nezbytnou dopravu zásobovací.
5. Provoz i rozvoj dopravního systému posuzovat nejen s ohledem na zajištění potřebné dopravní kapacity, ale zejména dbát na to, aby dopravní systém jako celek pracoval bezpečně a při zajištění dostatečné kvality všech jeho jednotlivých částí, jejich vzájemných vazeb i vztahů vůči uživatelům systému, tj. cestující veřejnosti a přepravcům. Úsilí o maximální bezpečnost a kvalitu veřejné dopravy je dána požadavkem na úroveň „kultury“ veřejných služeb obecně.
6. Dbát na správný a proporcionální vývoj jednotlivých částí dopravního systému a jeho technickou základnu udržovat na úrovni odpovídající stavu technického rozvoje. Při zajišťování přepravních potřeb města a zájmového území preferovat provoz a rozvoj těch druhů doprav a dopravních systémů, které jsou příznivé pro tvorbu a ochranu životního prostředí.
7. Zvláštní pozornost věnovat zajištění bezpečného a pohodlného pohybu pěších a dbát, aby dopravní systém byl spolehlivě a snadno použitelný i pro děti a osoby s omezenou pohyblivostí a se sníženými orientačními možnostmi.
8. Rozhodnutí týkající se provozu a rozvoje dopravního systému přijímat na základě analýz zajišťovaných odbornými organizacemi a založených na výsledcích průzkumů a prognózách očekávaného vývoje. Pro tyto účely pořídit a obhospodařovat speciální databázi aktuálních dopravně inženýrských dat.
9. Soustavně spolupracovat s veřejností s cílem dosáhnout co nejvyšší míry informovanosti a spoluúčasti obyvatel na tvorbě dopravní politiky města.
II. KONCEPCE DALŠÍHO VÝVOJE DOPRAVNÍ OBSLUHY MĚSTA
1. Celková koncepce dalšího vývoje dopravní obsluhy města směřuje k vytvoření:
- sítě hlavních komunikací v optimální konfiguraci, umožňující vazbu na nadřazenou komunikační síť i zajištění vnitroměstských pohybů
- integrovaného systému regionální osobní hromadné dopravy, umožňující plošnou obsluhu a kvalitní spojení uvnitř města, i vně s jeho spádovým územím
- účinného systému řízení a regulace městského silničního provozu a informování účastníků dopravy, vytváření zón s omezeným přístupem s cílem ochránit jádrové území města a minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a usměrnění tras nákladové dopravy
- soustavy záchytných parkovišť na okraji centrální části města s řízenou cenovou politikou
- podmínek preference nemotoristické dopravy
2. Pro provoz automobilové dopravy je nezbytné vytvářet takové podmínky, aby se rozhodující část výkonů postupně soustřeďovala na síť rychlostních a dopravně významných pozemních komunikací. Přitom je třeba sledovat dosažení těchto základních dlouhodobých cílů:
- zajištění vazby komunikační sítě na rozvoj jednotlivých funkčních systémů města a zájmového území,
- odlehčení vymezených částí města od automobilového provozu a vytvoření podmínek pro jeho celkovou regulaci, jejíž uplatňování musí narůstat ve směru k centru města,
- funkční diferenciace zajišťující oddělení dopravy motorové od nemotorové, hromadné od individuální a dopravy průjezdné od dopravy místní a obslužné, v rozsahu odpovídajícím charakteru území,
- zajištění vazeb na síť celostátního a mezinárodního významu i na síť regionálního a místního významu,
- snižování nehodovosti,
- zajištění podmínek pro běžný provoz vozidel používajících ke svému pohonu média šetrná k životnímu prostředí.
3. Při výstavbě komunikační sítě preferovat realizaci dopravních okruhů. Funkcí vnitřního městského okruhu je umožnit regulaci automobilové dopravy zejména v centrální části města, převést diametrální a vnitroměstské vztahy mimo ni a propojit oblasti středního pásma města. Vnitřní městský okruh v zásadě vymezí oblast zákazu vjezdu těžkých nákladních automobilů. Funkcí vnějšího městského okruhu je odvedení tranzitní automobilové dopravy mimo vnitřní město, rozvedení vnější cílové a zdrojové dopravy a zajištění dopravního spojení okrajových částí města. Hlavní radiální komunikace v pásmu mezi vnějším městským okruhem a vnitřním městským okruhem je nutné budovat postupně, podle dopravní důležitosti a s přihlédnutím k požadavkům místních orgánů a obyvatel. Obchvat města navazuje na síť celostátního a mezinárodního významu.
4. Pro řešení problematiky řízení a regulace dopravy v komunikační síti města je nezbytné zaměřit se na postupné vybudování nového systému řízení městského silničního provozu, způsobilého zajistit zejména:
- optimální využití kapacity komunikační sítě,
- preferenci městské hromadné dopravy před dopravou automobilovou
- regulaci automobilové dopravy v přetížených oblastech a na přetížených trasách,
- zlepšení orientace řidičů v komunikační síti a informování účastníků městského silničního provozu o dopravní situaci, včetně navádění řidičů na volná parkoviště,
- podávání včasné výstrahy o vzniku nepříznivých povětrnostních podmínek ohrožujících plynulost a bezpečnost provozu a zajištění vhodných opatření.
5. Při řešení regulace dopravy, parkování a odstavování osobních a nákladních vozidel je třeba vycházet dále z těchto zásad:
- ve všech časových etapách zajistit prostory pro odstavení prostějovských vozidel,
- parkování osobních automobilů uspokojovat v rozsahu přiměřeném místním podmínkám,
- v centrální oblasti regulovat parkovací politikou, limitováním nabídky parkovacích míst a výší tarifu za parkování objem automobilové dopravy a s výjimkou redukovaných nároků rezidentů (osob trvale bydlících v dané oblasti) a abonentů (právnických, popř. podnikajících fyzických osob, které mají v dané oblasti sídlo nebo provozovnu) vyloučit dlouhodobé stání vozidel,
- nezbytnou obsluhu a zásobování vybraných částí centrální oblasti města zajišťovat pouze ve vymezených časech a určenou trasou
- uplatněním vhodných nástrojů působit k přemísťování skladů a dalších kapacitních zdrojů a cílů nákladní dopravy z vnitřního města,
- z území vnitřního města vyloučit těžkou nákladní automobilovou dopravu
- odstavování nákladních automobilů orientovat důsledně na pozemky jejich vlastníků a na plochy k tomu účelu určené.
6. Ve vnější nákladní přepravě je nezbytné usilovat o vyšší využití kombinované dopravy substrátů prostřednictvím silniční a železniční dopravy. Proto je třeba vytvářet vhodné podmínky pro překládání a krátkodobé skladování zboží na nákladových železničních nádražích. Dále je nutné podporovat snahu převést dálkovou přepravu nákladů z dopravy automobilové na dopravy železniční.
7. Vytvoření integrované regionální soustavy hromadné dopravy osob je jednou z nezbytných podmínek k dosažení úspěchu při snaze o zastavení poklesu podílu hromadné dopravy při realizaci cest obyvatel a návštěvníků města na hodnotě odpovídající charakteru Prostějova a jeho okolí, zejména prostřednictvím:
- tvorby jednotné dopravní nabídky podle přepravních potřeb,
- koordinace jízdních řádů,
- zavedení jednotného tarifu,
- prosazení legislativních úprav odstraňujících administrativní bariéry, které cestujícím znesnadňují kombinovat různé druhy hromadných doprav při realizaci cest,
- jednotného systému informování cestujících.
Součásti integrovaného dopravního systému jsou linky příměstské autobusové dopravy (FTL), linky městské hromadné dopravy a regionální trati ČD.
Základní podmínkou pro konstituování takové soustavy je kromě vytvoření nezbytných předpokladů na celostátní úrovni vznik smluvních vazeb mezi obcemi, které by Prostějovu a okolním obcím umožnily společný postup při řešení problémů hromadné přepravy osob.
8. Za základ sítě hromadné dopravy na území města se považuje autobusová doprava. Autobusová doprava by měla doplňovat individuální automobilovou dopravu jako konkurenční soustava a měla by zajišťovat plošnou obsluhu území.
9. Vzdálenější vazby uvnitř dopravního regionu je třeba zajišťovat příměstskou železniční a autobusovou dopravou, které by současně měly přispět i k realizaci přepravních potřeb městského území tam, kde vedou jejich trasy.
10. Centrum města s památkovými objekty vyžaduje velmi účinnou ochranu před pronikáním automobilové dopravy. Proto je nezbytně nutné zajistit dobrou dostupnost všech jeho částí prostředky hromadné dopravy osob. Zlepšení dopravy na krátké vzdálenosti uvnitř centra je třeba řešit způsobem adekvátním sledovanému cíli, například výhledovým zavedením provozu citybusů.
11. Pro zajištění schopnosti hromadné dopravy konkurovat individuální automobilové dopravě je kromě cenových relací rozhodující kvalita, kterou je systém schopen nabídnout uživatelům. Další vývoj hromadné dopravy, organizační uspořádání, konfigurace sítě, použité technologie je žádoucí řídit tak, aby při přijatelných provozních nákladech bylo možné postupně zkrátit celkové přepravní doby, zvýšit pohodlí cestujících a zajistit zlepšení pravidelnosti provozu hromadné dopravy a informačního servisu. Současně je nezbytné vytvářet předpoklady pro zvýšení kvality provozu městské hromadné dopravy i v organizaci a řízení dopravy na komunikační síti města.
12. Budou-li vytvořeny předpoklady v provozu autobusové, popř. železniční dopravy, zejména pokud se týká pravidelnosti dopravy a eventuálně i četnosti spojů, je po zavedení nové tarifní soustavy možné v jednotlivých oblastech očekávat nárůst podílu hromadné dopravy na přepravních výkonech. Přitom je nutné soustavně usilovat o to, aby celý systém hromadné dopravy byl snadno použitelný i pro osoby se sníženou pohyblivostí a sníženými orientačními schopnostmi.
13. Mezistátní a nejdůležitější vnitrostátní autobusové dálkové spoje soustřeďovat na hlavním autobusovém nádraží Prostějov, linky příměststské autobusové dopravy po dohodě s provozovatelem přednostně směrovat tak, aby pokryly chybějící nabídku hromadné dopravy.
14. V železniční dálkové dopravě spoluvytvářet podmínky pro zvýšení rychlosti a atraktivity.
15. Systém záchytných parkovišť a parkovacích garáží je nutno založit na principu stanovení správce a hlavního provozovatele systému a garantovat tak jeho provoz podle jednotného provozního řádu stanoveného správou města a s jednotným informačním systémem pro jeho uživatele.
16. Cyklistika je dle zahraničních zkušeností pro část populace perspektivním druhem dopravy, který neškodí životnímu prostředí a má minimální plošné požadavky. Jako součást tlaku na udržení co nejmenšího podílu individuální automobilové dopravy na celkovém dopravním výkonu je proto nezbytné preferovat tento druh dopravy zřizováním cyklistických tras a stezek a dbát na to, aby součástí většiny stanic železniční dopravy a důležitých staveb ve městě byla zařízení pro rychlé a bezpečné uložení jízdních kol.
17. Podmínky, které dopravní systém a celkové uspořádání městského parteru poskytují pro pohodlný a atraktivní pěší provoz, jsou jedním z významných prvků ovlivňujících vztah obyvatelstva a návštěvníků k městu i jeho jednotlivým částem. Pro jejich soustavné zlepšování je třeba aplikovat zejména tyto zásady:
- v rozsahu celého města využívat všech dostupných prostředků pro zvyšování bezpečnosti pěších, včetně důsledného postihu řidičů nedodržujících vůči chodcům pravidla silničního provozu,
- řešení pěšího a bezbariérového provozu věnovat zvýšenou pozornost a u všech staveb zakotvit příslušné podmínky ve stavebním povolení,
- zlepšit údržbu pěších tras a zajistit u nich kvalitní a homogenní povrch,
- vyhrazovat vybrané ulice se soustředěnou vybaveností pouze pro chodce a využívat možnost zřizovat obytné ulice a pěší zóny,
- v centrální oblasti města a lokálních centrech osídlení zlepšovat podmínky pěšího provozu omezováním automobilové dopravy, upravením režimu dopravní obsluhy a zásobování a zajištěním účinného postihu při jeho nedodržování, regenerací podloubí a pasáží.
18. V letecké dopravě je třeba podporovat projekty mezinárodních letišť v okolí Prostějova, usilovat o rozšíření možností odbavování malých soukromých letadel na menších letištích nalézajících se na území Prostějova nebo v jeho blízkém okolí a v dobré dostupnosti centra města vymezit plochy vhodné pro vybudování heliportů.
19. Ke zvýšení kvality služeb poskytovaných dopravním systémem obyvatelům a návštěvníkům města může významnou měrou přispět plynulý provoz dopravy nájemnými vozy. Při plném respektování komerční báze taxislužby, je proto žádoucí preferovat její provoz vůči dopravě individuální zejména těmito prostředky:
- místními úpravami, umožňujícími vozidlům taxislužby vjezd, průjezd, stání a zastavení i v místech, kde to jiným vozidlům není povoleno, avšak za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost dopravy nebo plynulost provozu městské hromadné dopravy,
- povolením jízdy s cestujícími v přiměřeném rozsahu i v pruzích vyhrazených jinak pouze pro městskou hromadnou dopravu,
- vyhrazováním optimálního počtu stání, zejména v místech s vazbou na prostředky hromadné dopravy osob.
III. HLAVNÍ ÚKOLY
Při realizaci zásad dopravní politiky města se veřejná správa soustředí zejména na plnění těchto hlavních úkolů :
1. Zajišťovat finanční prostředky potřebné pro pokrytí nákladů na provoz dopravního systému města, jeho údržbu, nezbytné inovace a další rozvoj.
2. Ve spolupráci se všemi dotčenými správními orgány vymezit území prostějovského dopravního regionu, dohodnout zásady řízení provozu a rozvoje dopravního systému v jeho působnosti a stanovit kompetence jednotlivých stupňů státní správy i samosprávy v oblasti dopravy.
3. Zahájit práce směřující k zajištění legislativní základny, která umožní prosazovat na území města veřejný zájem v oblastech:
- financování provozu a rozvoje dopravního systému města,
- provozu vnější autobusové dopravy,
- dopravy v klidu,
- omezování aktivit indukujících nákladní dopravu v nevhodných lokalitách,
- provozu silničních vozidel používajících ke svému pohonu médií šetrných k životnímu prostředí,
- zachování dosavadních a vzniku nových pasáží a podloubí v soukromých domech, pokud jsou pro zajištění pěšího provozu přínosné.
4. Zajistit dokončení rozhodujících rozestavěných dopravních staveb a pokračovat v dopravní výstavbě zejména realizací vnějšího městského okruhu, obchvatu města, vnitřních komunikačních úseků, cyklistických stezek, parkovacích a odstavných stání a záchytných parkovišť.
5. Prosazovat sjednocení přepravních a tarifních podmínek hromadných doprav působících na území dopravního regionu a zlepšení integračních vazeb v síti hromadných doprav na území města.
6. V komunikační síti města zajistit preferenci osobní hromadné dopravy před dopravou automobilovou.
7. Stabilizovat organizační a tarifní podmínky pro systém záchytných parkovišť.
8. Zahájit postupnou inovaci a modernizaci stávající infrastruktury městské hromadné dopravy.
9. Stabilizovat koncepci dopravního režimu v centru města, zejména na území vymezeném vnitřním městským okruhem pro období nejbližších patnácti let. Tuto koncepci založit na účinné regulaci automobilového provozu a uplatnění zón placeného stání.
10. Průběžně zkvalitňovat systém řízení dopravy na vnitřním okruhu světelnou signalizací, zahájit přípravu a realizaci integrovaného informačního a řídícího systému městského silničního provozu.
11. Docílit, aby policie radikálně zvýšila účinnost dozoru nad dodržováním pravidel silničního provozu a opatření přijatých v organizaci dopravy na městském území.
12. Usilovat o to, aby České dráhy lépe využívaly své pozemky pro dopravní obsluhu města.
13. Zajišťovat aktualizaci databáze obsahující údaje potřebné pro inženýrskou a plánovací činnost v oblasti řízení provozu a rozvoje dopravního systému města a okolí a následné zpracování prognózy rozvoje dopravy.
14. Vytvořit podmínky pro práci s veřejností a její co nejširší spoluúčast při tvorbě a realizaci dopravní politiky města. Propagovat cíle, které tato politika sleduje, a prostředky, které volí k jejich dosažení. Vydávat dopravní plány a informační materiály.
Zpracoval Odbor koncepce a rozvoje města MěÚ Prostějov
Ing. Jaroslav Tůma