BioSenior podzim - zima 2011/2012
21. 9. Černá labuť
V psychologickém thrilleru Černá labuť, zasazeném do prostředí newyorské baletní scény, zavádí vizionářský režisér Darren Aronofsky (Wrestler, Fontána, Requiem za sen) diváky na fascinující a mrazivou cestu do nitra mladé baleríny, která se kvůli své vytoužené roli v Labutím jezeře stane až děsivě dokonalou.
Snímek sleduje příběh Niny (Natalie Portman), baleríny newyorského baletu, jejíž život je, podobně jako život všech v této profesi, plně pohlcen tancem. Žije s matkou Ericou, bývalou balerínou (Barbara Hershey), která své profesní ambice nikdy zcela nenaplnila podle svých představ a tak teď alespoň nadšeně podporuje kariéru své dcery. Když se umělecký šéf baletu Thomas Leroy (Vincent Cassel) rozhodne pro novou premiéru sezóny, Labutí jezero, vyměnit stávající primabalerínu Beth Macintyre (Winona Ryder), Nina je jeho jasnou volbou. Do souboru ale vzápětí přichází nová tanečnice Lily (Mila Kunis), která na Leroye velmi zapůsobí svou smyslností a pro Ninu se tak okamžitě stává velkou konkurencí. “Labutí jezero” totiž vyžaduje tanečnici, která umí zahrát jak nevinnou a noblesní Bílou labuť, tak Černou labuť, která představuje lstivost a smyslnost. Nina je dokonalým ztělesněním Bílé labutě, ale Černá labuť je její povaze a projevu vzdálená. To ale rozhodně neplatí pro Lily… Mezi oběma tanečnicemi se rozvíjí podivně zvrácené přátelství, které ale ničí vzrůstající vzájemná rivalita. Nina se nechce své vysněné role vzdát, ale při naplnění svého snu může překročit hranici, zpoza které už nebude návratu do normálního světa.
Snímek Černá labuť byl nominován na 4 Zlaté Glóby, včetně cen za nejlepší režii a ženský herecký výkon v hlavní roli. Herecké obsazení bylo skutečně klíčové, což potvrzuje i režisér Aronofsky: „Věděl jsem, kdo bude hrát Ninu dříve, než byl dokončen scénář. Musela to být Natalie Portman. Po zásluze také získala Zlatý globus i Oscara .Nejen proto, že se od dětství věnuje baletu, ale hlavně proto, že dokáže ustát nesmírné fyzické i psychické nároky role, v níž současně cvičila, tančila a ztrácela kontakt s realitou.“ vysvětluje režisér.
USA 2010,108 min režie: Darren Aranoffsky
5. 10. Králova řeč
Vystrašená země potřebuje pravého vůdce. Vystrašený člověk potřebuje pravého přítele.
Po smrti svého otce, anglického krále Jiřího V. (Michael Gambon) a skandální abdikaci krále Eduarda VIII. (Guy Pearce), je Bertie (Colin Firth), který celý život trpí vadou řeči, nečekaně korunován králem Jiřím VI. Británie stojí na prahu 2. světové války a zoufale potřebuje silného vůdce, kterého ale jen těžko vidí v koktavém králi. Králova milující manželka Alžběta (Helena Bonham Carter), budoucí královna matka, proto domluví setkání s úspěšným, ale poněkud svérázným a excentrickým terapeutem řeči Lionelem Loguem (Geoffrey Rush).
Po těžkém začátku, kdy si neslučitelné charaktery dvou silných osobností jen obtížně hledají cestu jeden k druhému, se mezi oběma muži vytvoří silné pouto. Král nakonec přistoupí na neobvyklý způsob léčby a s pomocí Loguea, rodiny, vlády i Winstona Churchilla (Timothy Spall) vadu řeči překoná. Dokáže ale obstát i ve chvíli, kdy je třeba, aby v rádiu pronesl zásadní projev, který má povzbudit a inspirovat anglický národ v době, kdy to nejvíce potřebuje?
Film Králova řeč byl nominován na rekordních 12 Oscaraů, které proměnil v získané 4. . Colin Firth za svůj strhující herecký výkon obdržel již mnoho filmových ocenění včetně zlatého Glóbu a rovněž Oscara za hlavní mužský herecký výkon. Film Králova řeč je inspirován skutečným příběhem krále Jiřího VI.
Velká Británie 2010, 118 min, Režie: Tom Hooper
19.10. Mozartova sestra
U biografií slavných jedinců byly vždy zajímavé postavy jejich sourozenců. Nežili ve stínu nezaslouženě ? Mozartova sestra si dokonce zasloužila tento film….
Příběh začíná v roce 1763 a sleduje namáhavý život Mozartovy rodiny na cestách kočárem z jednoho královského dvora na druhý, kde šlechta žasne nad zázračným talentem mladého Wolfganga. Ale skvělá zpěvačka, cembalistka, houslistka Nannerl, Wolfgangova o pět let starší sestra, byla jako první známa jako zázračné dítě rodiny. Na začátku filmu ještě pořád vystupuje jako doprovod Wolfganga, i když zastíněna a upozaděna jeho rostoucí slávou. Její otec se podřizuje společenskému zřízení „pro její vlastní dobro“ a zakáže jí pokračovat ve hře na housle a skládání, přičemž důvěrně přisuzuje talent Nannerl svojí ženě. Nannerl popuzují omezení, která jí ukládá její pohlaví a užírá se svými vyhlídkami.
Francie 2010, 103 min Režie:René Ferret
2. 11. Nickyho rodina
I nejnovější film Mateje Mináče si vysloužil ocenění na MFF v Karlových Varech
Nový film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených „Wintonových dětí“. Uvedením Nickyho rodiny Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů. Prvním byl film Všichni moji blízcí (1999), a po něm následoval snímek Nicholas Winton - Síla lidskosti (2002), který získal International EMMY AWARD za nejlepší dokumentární film.
„Zájem studentů a fakt, že pod Wintonovým vlivem tisíce dětí na celém světě začaly konat dobro, dokonce jako novodobí „Wintonové“ zachraňovat jiné děti, nás natolik ohromil, že jsme se rozhodli pokračovat v prozkoumávání Wintonova tématu. Objevila se úplně nová fakta, např. příběh krásné špiónky Kerstin, která přestože za války pracovala pro Gestapo, pomohla Wintonovi zachránit 25 dětí či osudový příběh matky, která se do poslední chvíle nemohla odhodlat opustit své malé dítě a poslat jej do neznámého bezpečí. Také jsme našli mnoho nových „Wintonových dětí“, takže jeho rodina se rozrostla na 5 700 lidí s jedinečnými osudy. Rozhodli jsme se, že nedovolíme, aby se ty nejvíc vzrušující nově objevené příběhy spolu s úžasnými Wintonovskými akcemi a pozitivními aktivitami studentů „ztratily“. Proto vznikl film Nickyho rodina. Chceme ukázat, že do největší rodiny na světě, do Nickyho rodiny, nepatří jen tisíce lidí, kteří za svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi, ale i všichni ti, kteří chtějí s naším světem něco pozitivního vykonat,“ říká režisér Matej Mináč.
Během natáčení filmu Nickyho rodina ve Velké Británii, České republice, USA, Francii, Kambodži, Kanadě, Izraeli, Dánsku a na Slovensku vzniklo více než 450 hodin materiálu. Vedle autentických dokumentárních záběrů, fotografií a záznamů vzpomínek, jsou součástí filmu také hrané scény rekonstruující průběh konkrétních událostí a evokující emocemi nabitou atmosféru příběhu. Nicholase Wintona si zahrál Michal Slaný, váhající maminku jednoho z dětí Klára Issová. Průvodcem filmu je Joe Schlesinger, reportér stanice CBC Kanada, který rovněž patří k „Wintonovým dětem“.
ČR 2011 , 102 min Režie:Matej Mináč
16.11. Můj otec George Voskovec
Dokumentární film přibližuje osobní život a uměleckou kariéru Jiřího Voskovce od jeho příchodu do Spojených států v roce 1950 až po jeho úmrtí v roce 1981. Film je vyprávěn z pohledu jeho mladší dcery Gigi, která po letech zjišťuje kdo byl její otec Jiří-George Voskovec.
Česko, 2011, 75 minut , režie : Libuše Rudinská
30.11.Odcházení
Filmová verze celosvětově úspěšné hry…..
Bývalý prezident a dramatik Václav Havel debutuje jako režisér filmovou verzí své celosvětově úspěšné hry Odcházení. Příběh filmu se odehrává ve zlomovém okamžiku života Dr. Viléma Riegera (Josef Abrhám), který po dlouhá léta zastával funkci kancléře. O tu však v nedávné době přišel a ačkoliv se snaží nedat nic najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého "dvora", a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal: z patolízalského tajemníka (Oldřich Kaiser) se vyklube zrádný had, z protivného byrokrata (Jiří Lábus) jediný věrný, starší Riegrova dcera (Tatiana Vilhelmová) zvolna ustupuje od svého původního úmyslu otce ubytovat u sebe, mladší dcera (Ivana Uhlířová), která se zdála být jen jakousi ozdobou rodiny, je naopak jediná, kdo hledá reálné východisko. Z vyšších míst přichází Riegerovi nabídka, že by ve vile mohl zůstat, kdyby veřejně podpořil svého cynického protivníka (Jaroslav Dušek). Tato výzva je navíc doprovázena vydíráním pomocí kompromitujících dopisů, které jsou Riegrovi nepřátelé připraveni nabídnout bulvárním plátkům. Dokáže zlomený Rieger odolat nebo ho čeká zoufalá a ponižující kapitulace?
Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy - v závěru veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky. Zároveň je to poprvé, kdy Václav Havel svou autorskou vizi sám interpretuje. „Divadelní hra je jakýsi polotovar, který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém,“ říká Václav Havel a dodává: „Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem.“
ČR 2011, 93 min, Režie: Václav Havel
7. 12. Varieté
Muzikál patří i k našim setkáváním…..
The Burlesque Lounge má dny své slávy za sebou. Tess, tanečnice v důchodu a majitelka tohoto místa, bojuje, aby udržela chátrající divadlo při životě, čelí všem druhům finančních i uměleckých výzev. Vypadá to, že díky tomu, jak členy herecké společnosti rozptylují jejich osobní problémy a díky hrozbě v podobě nabídky bohatého obchodníka, který chce koupit od Tess tohle místo, se dobré časy z klubu nadobro vytratily. V tu dobu se dramaticky změní život Ali, děvčete z malého města v Iowě. Tess ji najme do Lounge jako servírku a Ali tak unikne prázdné minulosti a rychle se zamiluje do umění varieté. Podpořena novými přáteli, které najde mezi členy divadla, si začíná plnit své sny, že bude stát sama na jevišti. Ale události naberou rychlý spád, když silný hlas Ali způsobí, že se z ní stane hlavní atrakce revue
USA 2010, 119 in režie|: Steve Antin
14.12. Jana Eyrová
Hrdinka, která nepřestává inspirovat generace čtenářů a diváků po celém světě, si nyní díky novému a odvážnému filmovému zpracování režiséra Cary Joji Fukunaga (Sin Nombre) nachází cestu k nové generaci. V hlavních rolích romantického dramatu se představí Mia Wasikowska (Alenka v říši divů) a Michael Fassbender (Hanebný parchanti). Režisér Fukunaga vypráví životní příběh Jany Eyrové (Mia Wasikowska) prostřednictvím flashbacků, které mapují dramatické a pohnuté situace, jež zoufalou a vyděšenou mladou ženu přivedly až do domu duchovního otce Johna Riverse (Jamie Bell), v jehož harmonické domácnosti se chce nadobro odstřihnout od minulosti.
Jane jako malá holka osiřela a ujala se jí teta, paní Reedová (Sally Hawkins), která s ní zacházela jako s kusem hadru. Když jí bylo deset, vyhodila ji z domu. Její další kroky vedly do charitní školy v Lowood, kde se k ní nechovali o mnoho líp. Přesto měla takhle životní etapa dvě výhody, chytrá Jane tu získala dobré vzdělání a navíc poprvé v životě našla spřízněnou duši v podobě kamarádky Helen Burnsové (Freya Park). Její nevyléčitelná nemoc donutí Jane spálit mosty a vydat se z relativního bezpečí internátní školy vstříc nejistému osudu. Shodou náhod se ocitne na odlehlém panství Thornfield, kterému pevnou rukou vládne charismatický pan Rochester (Michael Fassbender). Zde získá práci guvernantky dívenky, kterou má Rochester ve svém opatrovnictví. Skromná a inteligentní Jane se stane oblíbenkyní hospodyně, paní Fairfaxové (Judi Dench), a kupodivu i samotného pána domu, který v ní nalezne spřízněnou duši. Bohužel ani na Thornfieldu ji štěstí nepokvete, mohou za to zdánlivě nevysvětlitelné a dost strašidelné úkazy, ke kterým tu dochází, a také čím dál temnější Rochesterovy nálady. Děsivá noc, po které už nic nebude jako dřív, ji donutí k dalšímu útěku. Tuší však, že Thornfield neopouští navždy. Přitažlivost jejího majitele je magická a city, které se v Jane probudily, silnější než jeho temná povaha.
„Ten příběh je v podstatě velmi strašidelný a temný. Vzniklo už přibližně 24 adaptací a málokterá z nich se téhle temné stránky příběhu dotkla. Janu Eyrovou prezentují jen jako romantický příběh. Já jsem si jistý, že má mnohem víc vrstev. A ty jsem chtěl ukázat,“ říká režisér Fukunaga.
Velká Británie 2011, 100 min Režie: Cary Fukunaga
4. 1. 2012 Muži v naději
Scenárista, režisér a producent Jiří Vejdělek přichází po úspěšné komedii Ženy v pokušení s novým snímkem věnovaným tentokráte mužům. Ústřední otázka této skvěle obsazené komedie zní, zda může být nevěra základem šťastného manželství. Šarmantní bonviván Rudolf (Bolek Polívka) je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit …!!!” Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje (Jiří Macháček), který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice (Petra Hřebíčková) začíná nudit. Milující tatínek a kamarádský tchán Rudolf proto nabídne Ondřejovi několik prověřených rad, jak vnést do skomírajícího manželství potřebný vzruch. Koneckonců jde o rodinné štěstí jeho jediné dcery…
ČR 2011., 96 min Režie: Jiří Vejdělek
18. 1. 2012 Lidice
Opravdu si myslíte, že znáte příběh Lidic ?
Příběh Lidic je příběhem obyčejných lidí, kteří se absurdní shodou náhod připletli do cesty dějinám. Podle scénáře Zdeňka Mahlera, oceněného cenou Sazky v r. 2007, nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy. Přibližuje osudy obyvatel Lidic skrze mezilidské vztahy, a to zejména lásku, která stojí na začátku celého příběhu. Jde o velkofilm plný emocí, který poukazuje na to, jak zdánlivé maličkosti mohou změnit chod dějin a způsobit tragédii. Rok 1942 – německá propaganda úzkostlivě tají genocidu páchanou na civilním obyvatelstvu. Po atentátu na druhého muže třetí říše Reinharda Heydricha však udělá výjimku. Po vypálení malé české vesnice Lidice, vše vyhlásí do světa. Jako záminka k vypálení obce stačí jeden milostný dopis. V době svého tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže, ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora. Některé děti dali na převýchovu. Celková bilance – 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu. Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí. Výpravný velkofilm Lidice je natočen podle skutečné události.
ČR/ Polsko 2011, 116 min Režie: Petr Nikolaev