25. ledna si připomínáme 150. výročí narození Aloise Boudy
Stal se učitelem, pokračoval jako inspektor živnostenských škol pokračovacích, byl malířem, kreslířem, pedagogem a metodikem výtvarné výchovy .
Narodil se v rodině chalupníka v Hartmanicích (nyní Nivě). Ve školním roce 1878–1879 studoval na prostějovské reálce. Ve studiu pokračoval v gymnáziích v Olomouci a Rychnově nad Kněžnou. Následovala Uměleckoprůmyslová školy a v Praze, kterou absolvoval v roce 1894. Úspěšně složil zkoušku pro učitele kreslení pro střední školy.
V listopadu 1901 se stal skutečným učitelem na reálce v Kladně. Dále učil na Státní průmyslové škole v Praze. V letech 1930–1934 působil jako inspektor živnostenských škol pokračovacích. Jeho manželka Anna Suchardová byla malířkou květin. V malířských tradicích pokračovali i jejich synové – předčasně zemřelý Jaroslav Bouda (1898–1919), akademický malíř, grafik, profesor Cyril Bouda (1901–1984) a jeho syn Jiří Bouda (1934–2015).
Alois Bouda se zabýval metodikou výtvarné výchovy. Účastnil se kongresů učitelů kreslení, například v Paříži, Londýně, Drážďanech a Bernu. 10. října 1907 vystoupil na okresní konferenci učitelů v Prostějově s příspěvkem O moderním kreslení. Je také autorem učebnic a metodických příruček (např. Rostlina v dekoračním umění, Dekorativní kreslení).
Tento ušlechtilý, vzácný a skromný člověk zemřel 28. 12. 1934 v Praze-Bubenči. Na bubenečském hřbitově je rovněž pohřben. Hrob rodiny Boudových zdobí reliéf od sochaře Františka Bílka.
Zdroj, foto A. Bouda s T.G. Masarykem: historička Hana Bartková
