Prostějov

Rodák z Prahy absolvoval v roce 1905 kroměřížské gymnázium. Následovala studia matematiky a fyziky na univerzitách v Praze a ve Vídni. V Prostějově působil od roku 1911 jako středoškolský učitel na klasickém gymnáziu, dívčím reálném gymnáziu a krátce byl ředitelem reálného gymnázia. Od mládí jej přitahovala astronomie. K tomuto oboru jej přivedl gymnaziální profesor František Nábělek, tvůrce Foucaultova kyvadla v Květné zahradě v Kroměříži. V šestnácti letech si pořídil první dalekohled a začal si vést astronomický deník. Astronomii a teoretickou fyziku přednášel v letech 1948–1958 na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Působil zde jako externí učitel i po odchodu do důchodu.

Vědecky se zaměřil na výzkum proměnných hvězd. Je autorem řady odborných publikací a učebnic. Patří mezi ně např. Mechanika sluneční soustavy, skriptum Astronomie, Úvod do obecné astronomie, Základy mechaniky nebeských těles. Studie a články publikoval také v odborných časopisech (např. Říše hvězd, Příroda, Kosmické rozhledy, Časopis československých matematiků a fyziků). 

V Prostějově byl aktivním členem a dlouholetým předsedou Přírodovědného klubu, předsedou Kuratoria botanické zahrady a Kuratoria pro zřízení hvězdárny (první byla umístěna na střeše Husovy školy 30. 10. 1949). Dále byl místopředsedou odbočky Jednoty filozofické, předsedou Městského osvětového sboru a výstavy „Prostějov 1940“. V prostějovské hvězdárně uskutečnil řadu zajímavých přednášek. V roce 1920 mu Přírodovědný klub vydal u J. F. Bučka drobnou publikaci Planeta Mars ve vědě a báji. V roce 1966 mu za dlouholetou práci v oblasti astronomie udělila Československá astronomická společnost při ČSAV čestné členství. Docent Hacar zasvětil svůj život múze astronomie Úranii. Byl vynikajícím vědcem, polyglotem, milovníkem a znalcem techniky, skvělým šachistou, výborným vypravěčem, ale i noblesním, laskavým a vzácným člověkem. V Prostějově nám tuto osobnost připomíná místo posledního odpočinku na zdejším hřbitově a od roku 2001 název ulice.

(Hana Bartková)