Prostějov

„Na skalkách rozkvétají modré hořce, kamejky modronachové, velice zajímavé, bílé květenství podobné bramboříku má například božskokvět,“ láká k návštěvě Anežka Šrámková, vedoucí Botanické zahrady Petra Albrechta v Prostějově. Botanickou zahradu krášlí také několik popínavých dřevin. Přímo u vchodu vytváří dominantu, kterou nelze přehlédnout, vistárie čínská. Několik metrů dlouhému závěsu fialových, vonících květů se někdy právem říká modrý déšť. V české republice se tato jedovatá, fialově, bíle a růžově kvetoucí liána poprvé objevuje kolem roku 1913. Největší, 140letá vistárie roste v Japonsku. Její výhony se šíří na ploše 1990 m2. Kromě dalších lián zde kvete šeřík.

„Historie šeříku v Evropě sahá do desátého století, kdy byl zavlečen Araby do Španělska. Éterické oleje, které se získávají z jeho květů, se využívají k výrobě parfémů. Dalším vonícím keřem je bobkovišeň lékařská. Je to stálezelená, jedovatá kráska. Semena a listy obsahují amygdalin, který je v zažívacím traktu rozkládán až na jedovatý kyanovodík,“ uvádí Anežka Šrámková. V zahradě návštěvník najde i rododendrony, které jsou pozůstatkem horské květeny třetihor.

„V nové části, rozáriu, už začátkem května rozkvétá růže Hugova, která pochází ze střední Číny a pěstuje se od konce devatenáctého století,“ zmiňuje Šrámková a nabízí i bylinky a léčivky. Blízko vchodu kvete sladce vonící měsíčnice vytrvalá, říká se jí také Jidášovy penízky pro tvar plodů.

„Užívá se ke zklidnění srdce a při epilepsii. Bíle kvetoucí čechřice vonná voní po anýzu. Zmírňuje kašel a posiluje při anemii. Lžičník lékařský, další léčivka, byl pro svůj vysoký obsah vitamínu C konzumován námořníky na ochranu proti kurdějím, má antiseptické účinky. Čerstvé listy mají palčivou chuť a pro svou pikantnost bývaly přísadou salátů. Rozchodnice růžová je svou účinností srovnávána se ženšenem. Také se jí říká sibiřský ženšen nebo zlatý kořen. Zlepšuje fyzický i psychický zdravotní stav, léčí nemoci jater, rakovinu, zlepšuje paměť a zvyšuje celkovou imunitu. Fialově kvetoucí kostival je znám jako léčivá rostlina od dvanáctého století. Užívá se zevně na zlomeniny, záněty žil a při pohmožděninách. Ještě zmíním alespoň kerblík, bylinku, která je více známá v italské a francouzské kuchyni. Téměř po celé Evropě jej rozšířili Římané. Kerblík třebule snižuje tlak, mladé listy jsou zdrojem vitamínu A a C, železa a hořčíku,“ doplňuje informace z bylinné lékárny Anežka Šrámková. Z návštěvní knihy se dovídáme, že Botanickou zahradu v Prostějově navštěvují lidé nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí.

Botanická zahrada Petra Albrechta je až do konce září otevřena v pracovní dny, mimo pondělí, od 8 do 18 hodin, v sobotu je otevřeno od 10 do 16 hodin. Vstup je zdarma a zahrada je přístupná i pro vozíčkáře.

Zdroj + foto: Botanická zahrada Petra Albrechta v Prostějově