Před 175 lety se narodil architekt Max Fleischer
Vídeňský architekt Max Fleischer se narodil v Prostějově 29. března 1841 v domě č. 20 v židovské obci.
V matrice ho zapsali pod vlastním jménem Maier, jeho matka se jmenovala Bluma a otec nebyl zaznamenán. Na základní školu chodil Max v Prostějově, německou reálku navštěvoval v Olomouci. Po složení maturity studoval vídeňskou Technickou univerzitu a od roku 1863 Akademii výtvarných umění.
Po skončených studiích se díky práci v architektonické kanceláři Friedricha von Schmidta ve Vídni podílel na výstavbě vídeňské radnice – na jejím portálu je umístěn Fleischerův sochařský portrét. Od roku 1887 se osamostatnil a věnoval se především stavbám pro potřeby židovských obcí – projektoval a stavěl synagogy, hřbitovní obřadní síně, popř. hrobky. Při realizacích uplatňoval především novogotický sloh, pro židovské obřadní stavby dosud netypický. Ve Vídni postavil čtyři synagogy, ale tři byly zničeny v listopadu 1938 během tzv. křišťálové noci. Dochovala se pouze čtvrtá, objevená roku 1990 v areálu Všeobecné nemocnice, neboť ji léta využívali jako trafostanici. Po rekonstrukci podle původních plánů zdobí 6. nemocniční dvůr.
Neradostný osud postihl také další Fleischerovy synagogy postavené v českých zemích, v Brně na Ponávce, v Pelhřimově, Českých Budějovicích a jinde. V Rakousku se podílel na výstavbě synagog v Hohenau a v Kremži. V židovské části Vídeňského ústředního hřbitova se nachází početná skupina hrobek, které Fleischer navrhl – mezi nimi i novogotická hrobka rodiny Gutmannů, majitelů tovačovského zámku. Další hřbitov, kde architekt zanechal své stopy, se nachází v polské Gliwici.
Na Moravě si můžeme prohlédnout dvě dochované obřadní síně na židovských hřbitovech v Tovačově z roku 1889 a v Mikulově z roku 1898, postavené podle jeho projektů. Kromě toho se roku 1888 podílel na úpravách synagogy v Břeclavi. Fleischerovou stavbou je i tovačovská základní škola. Max Fleischer byl autorem původních plánů plzeňské synagogy, druhé největší v Evropě a třetí největší na světě, realizované o několik let později podle přepracovaného projektu architekta E. Klotze.
V Prostějově vybudovala roku 1890 stavitelská firma Konečný a Nedělník podle Fleischerova projektu dům na Pernštýnském náměstí č. 7. Původní stavbu zvanou knížecí dům odstranili a na jejím místě vyrostla novostavba. Pikantní situace nastala, když se po třech letech od kolaudace ozvala roku 1894 stavitelská firma znovu – s žádostí o uhrazení dodatečných nákladů. Ani architekt, ani majitel tomu však nebyli nakloněni. První vlastník domu, spolumajitel sladovny v Mlýnské ulici č. 30, profesí právník Karl Hamburger zde bydlel se svojí ženou skoro deset let, narodil se zde jejich první syn, který bohužel vzápětí zemřel, a těsně před jejich přestěhováním do Vídně jejich třetí dítě, dcera Margaretta (druhý syn Friedrich a dcera Elisabet přišli na svět ve Vídni). Roku 2009 byla budova v současnosti v majetku města Prostějova prohlášena kulturní památkou.
V roce 1890 vzniklo podle Fleischerových plánů novorenesanční křídlo tovačovského zámku, vlastnil ho David rytíř Gutmann. Fleischer zbudoval toto tzv. vídeňské křídlo na místě původního objektu nezjištěného účelu, využívaného jako sýpka. Nechal v něm postavit dvouramenné schodiště zdobené sloupy a balustrami z leštěného vápence a kamennými sochami lvů s erbem majitele. Celý vstupní prostor nechal dekorovat štukami, barevně tónovat a osvětlit petrolejovými lampami a lustrem. Navazující reprezentativní místnosti vyzdobil štukami, ornamenty, imitací tapet a pilastry. Podílel se rovněž na restaurování původních zámeckých prostor a věží, a také na renovaci hlavní zámecké věže, především na jejím zastřešení a obnovení arkádového ochozu.
Max Fleischer zemřel 18. prosince 1905 (objevují se i data 18. 2. a 8. 12.) a je pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Hrobka, kterou si sám navrhl v podobě novogoticko-romantické kaple, svým průčelním štítem připomíná pražskou Staronovou synagogu.
PhDr. Marie Dokoupilová, Muzeum a galerie v Prostějově
