Úvodní strana > Aktuality archiv > Před čtyřiceti lety – 24. září 1976 – zemřel akademický sochař Jan Tříska.

Před čtyřiceti lety – 24. září 1976 – zemřel akademický sochař Jan Tříska.

Sochař Jan Tříska

Byl nerozlučně spjatý svým životem a dílem s Prostějovem. Právě zde najdeme celou řadu jeho děl.

Narodil se 4. 12. 1904 v Pelhřimově. Od dětství rád kreslil. Se starším bratrem Františkem vystupoval u kočovné divadelní společnosti v Tršicích. Odešel od ní a vyučil se u zdejšího kamenosochaře Čeňka Palíka. Širší rozhled a praktické zkušenosti získal u akademického sochaře Julia Pelikána v Olomouci. V letech 1926–1931 studoval na AVU v Praze sochařskou a medailérskou specializaci u Otakara Španiela. V roce 1932 odešel za nadcházející ženou do Prostějova. 

„Patřil k významným osobnostem meziválečné prostějovské kultury. Pravidelný návštěvník salonu Škrobalových v Hanačce a člen zdejšího výtvarného sdružení Reysek  si zřídil ateliér ve Svatoplukově ulici č. 14.  Mezi jeho nejlepší díla patří pamětní deska a plastika Matěje Rejska na fasádě radnice a busta Jiřího Wolkera na rodném domě. Z monumentálních děl můžeme uvést bronzový pomník Bedřicha Smetany, plastiku Jeden z nás na náměstí Padlých hrdinů a sousoší obětem fašismu pro památník v Javoříčku. Je autorem řady pamětních desek umístěných v budovách radnice, Sokola a škol v Prostějově. Významná byla také jeho tvorba medailérská. Vytvořil kolem třiceti medailí (např. Matěje Rejska, Petra Bezruče, Jiřího Wolkera). Je také autorem řady plastik a náhrobků na prostějovském hřbitově (například bronzový náhrobek na hrobě Ondřeje Přikryla). Pozoruhodnou úpravu má také místo jeho posledního odpočinku. Prostý hrob porostlý břečťanem s osazenou deskou doprovází rovněž autorovo dílo – pískovcová socha ženy v kápi,“ uvedla historička Hana Bartková. Pro muzeum v Olomouci vymodeloval postavu pravěkého lovce Homo Předmostensis. Soubor postav pravěkých lidí vytvořil také pro expozici brněnského pavilonu Anthropos. S bratrem Františkem se podílel na restaurování sgrafit na zámku v Prostějově, Národním domě a vile Hanačka č. 2.  Jeho dílo bylo prezentováno na výstavách v zahraničí (např. Paříž, Moskva, Bělehrad, Záhřeb, Mantova) a na souborných výstavách v Prostějově (1974, 1978). Noblesní, elegantní člověk, poctivý, skromný a pracovitý umělec navázal na nejlepší tradice našeho sochařství a plně o něm platí slova Dušana Janouška: „Prostějov v něm měl výrazného umělce, medailéra a sochaře, jehož význam bezpochyby široko překračoval hranice regionu.“

Foto: Wikipedie


Vytvořeno 23.9.2016 8:01:21 | přečteno 803x | Anna Kajlíková
load