Úvodní strana > Aktuality archiv > Před osmdesáti lety zemřel akademický malíř Jano Köhler

Před osmdesáti lety zemřel akademický malíř Jano Köhler

severní stěna zámku   král Svatopluk

Řadu jeho děl najdeme také v Prostějově.

20. ledna si připomínáme osmdesát let od úmrtí akademického malíře Jano Köhlera. Byl označován jako malíř chrámů, ale byl také vynikajícím grafikem a ilustrátorem.

Narodil se 9. února 1873 v česko-německé rodině v Brně.  Otec Johann však záhy zemřel a starost o rodinu převzala matka a její sestra. Už od dětství rád jezdil do rodného matčina kraje – na Kyjovsko.

 Výtvarné umění jej nesmírně přitahovalo, proto také vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a následně Akademii výtvarných umění. Absolvoval ji v roce 1900 jako žák Františka Ženíška. Už v době studií získal cenné zkušenosti v oblasti monumentální malby, zvláště v oboru fresky a sgrafita. Po studiích se usadil v Nenkovicích, kde si vybudoval ateliér a od roku 1926 žil s rodinou ve Strážovicích. Tam také 20. ledna 1941 zemřel.

Jano Köhler vytvořil nejvíce svých děl právě v Prostějově. Poprvé se zde ocitl v roce 1900, kdy se na základě doporučení Stanislava Suchardy ucházel o zakázku na výzdobu fasády zámku. V této době Úvěrní spolek záložna a zastavárna rekonstruoval zámek podle návrhu architekta Vladimíra Fischera. V plánu bylo jej vyzdobit sgrafity.

Sedmadvacetiletý malíř, absolvent akademie Jano Köhler tuto zakázku získal. Vytvořil zde řadu fresek a sgrafit na základě hanáckých a národních námětů od Ondřeje Přikryla a Jana Svozila. Najdeme zde například psaníčková sgrafita, sgrafitové obrazy Honění krále Ječmínka, krále Svatopluka, znaky zemí Koruny české, erby Pernštejnů, Lichtenštejnů či kravařského štítonoše. Objevíme zde i umělcův autoportrét jako mušketýra ve vysokém klobouku v obraze Honění krále Ječmínka

Další sgrafita a fresky najdeme na domě stavitele Václava Součka v ulici Hanačka č. 2. Ve štítě zachytil i manžele Součkovy v dlouhých antických pláštích, další zajímavostí je anděl držící v ruce atributy stavitelství – trojúhelník a kružítko.

Jano Köhler si Prostějov nesmírně oblíbil. Našel zde přátele a vracel se sem po celý svůj život. Vážil si například Jaroslava Mathona, Eduarda Skály, Ondřeje Přikryla, Františka Neumanna a Ezechiela Ambrose. Jeho největšími přáteli byla rodina Součkových, u které často při návštěvě Prostějova pobýval. Přátelil se i s mladší generací rodu. Jeho poslední prostějovskou zakázkou byla renovace fresek na fasádě jejich domu v létě 1940.

Dalším jeho prostějovským přítelem byl farář, spisovatel, básník, překladatel a představitel Katolické moderny Karel Dostál-Lutinov. Byl jeho mecenášem a podporovatelem. Zadával mu zakázky při výzdobě kostelů a také ilustrace do knih, časopisů Nový život a Archa, pohlednic, svatých obrázků apod.

Některá prostějovská díla vytvořil Jano Köhler technikou keramické mozaiky. Byla odolnější venkovním podmínkám a vlivům nepříznivého počasí.  Jedná se o domovní znamení na domech U Tří zajíců, U Zlaté studny či výzdobu štítu domu U Měsíčka, kde je Panna Marie královna stojící na měsíci. Dalšími díly jsou zajímavé náhrobky vytvořené pro rodinu Součkových a P. Karla Dostála-Lutinova na Městském hřbitově v Prostějově.

Za jiným díly se můžeme vypravit do našich kostelů – Povýšení sv. Kříže a sv. Cyrila a Metoděje. Zdůraznit můžeme velkoformátovou fresku v presbytáři kostela Povýšení sv. Kříže. Sv. Václav sedí na koni a v doprovodu dvou andělů jede na císařský dvůr. Zaujme nás také oltářní obraz sv. Cyrila a Metoděje v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Brněnské ulici z roku 1926. Oba věrozvěstové jsou zachyceni v životní velikosti pod lipou v typické moravské krajině.

Dodejme ještě, že v minulosti se v Prostějově nacházelo více Köhlerových děl. Patřily mezi ně freska na Hanákově domě v ulici Kostelecká 2, sgrafitová výzdoba na hotelu U Tří králů, na domě U Zlaté bečičky a plechový obrázek Panny Marie svatokopecké na náhrobku ve tvaru Boží muky rodiny Skládalových na městském hřbitově. Freska na domě zanikla, jiné objekty byly demolovány a dnes už neexistují a obrázek byl v devadesátých letech odcizen.

Malířské dílo Jano Köhlera bylo plně poznáváno a hodnoceno až po roce 1989. Posledně vydanou prací je rozsáhlá monografie Karla Kavičky Jano Köhler vydaná v roce 2018 Kartuziánským nakladatelstvím v Brně.

Připomenout můžeme také rozsáhlou výstavu „S láskou k umění a Bohu“ uspořádanou Galerií výtvarného umění v Hodoníně k 140. výročí narození v roce 2013. V Prostějově se konala výstava v Duze převzatá z GVU Hodonín na podzim roku 2011 u příležitosti 70. výročí od umělcovy smrti. Poslední akcí byla přednáška Jany Köhlerové nazvaná „Jano Köhler – malíř chrámů“ upořádaná Klubem historickým a státovědným v Prostějově v září roku 2016 k 75. výročí úmrtí v prostějovském archivu. Doprovázela ji také výstava malířových prací ze soukromého archivu manželů Köhlerových z Plumlova.

Jeho díla si vážil akademický malíř Oldřich Lasák. Napsal o něm: „Byl to vzácný člověk a umělec, který Moravě zanechal velký odkaz svého díla, jehož kořeny tkvěly v lidovém umění, které sám tak osobitě dovedl vyjádřit.“



Zdroj a foto: historička Hana Bartková


Köhler J.

Dům U Zlaté studny, domovní znamení, 1935

Dům U Zlaté studny, domovní znamení, 1935

 
severní stěna zámku   král Svatopluk

severní stěna zámku král Svatopluk

 
Titulní list publikace Karla Kavičky

Titulní list publikace Karla Kavičky

 
oltářní obraz sv  Cyrila a Metoděje, 1926

oltářní obraz sv Cyrila a Metoděje, 1926

 
J  Koehler   foto

J Koehler foto

 
 
Vytvořeno 20.1.2021 7:16:43 | přečteno 498x | Anna Kajlíková
load