Úvodní strana > Aktuality archiv > Před sto osmdesáti lety se narodila národní a kulturní činitelka Prostějova Josefína Chmelařová

Před sto osmdesáti lety se narodila národní a kulturní činitelka Prostějova Josefína Chmelařová

dům u modrého lva

Tato vlastenka, kulturní činitelka, podporovatelka spolků, hudebnice, vynikající klavíristka, členka Vlastimily, ale také vzdělaná, noblesní dáma a manželka spolkového a národního činitele a majitele palírny Eduarda Chmelaře (1828–1885) patří neprávem mezi zapomenuté osobnosti našeho města.


Narodila se 16. února 1839 v domě č. 115 na brněnském předměstí v Prostějově. Otec Ignác Markvirt (též Marquet) byl mydlářem. Jeho předkové pocházeli z francouzského Dijonu a na Moravu se dostali v 16. století. Matka Josefa Kostelecká byla dcerou prostějovského měšťana Josefa Kosteleckého a Anny rozené Šestákové.

Chmelařovi byli vlastníky právovárečného domu U Modrého lva (Pernštýnské náměstí č. 9), kde Eduard Chmelař provozoval zájezdní hostinec a výrobnu kořalky.  Z důvodů vážného nervového onemocnění musel živnosti zanechat. 7. 12. 1868 koupili manželé Chmelařovi od Hofmannových prostějovský zámek. V prvním poschodí si upravili byt. Zámek se stal centrem národního a kulturního života Prostějova. Pořádaly se zde koncerty, schůze spolků. Zde byl v roce 1869 založen ženský pěvecký spolek Vlastimila. Prostějovský Sokol zde měl zimní tělocvičnu a na nádvoří pořádal gymnastické soutěže. Scházeli se zde členové Měšťanské besedy.

Na zámku se jim narodily děti – nejstarší Olga (provdaná za továrníka a spolumajitele továrny Wichterle & Kovářík a veřejného činitele Františka Kováříka), Marie (provdaná za zubního lékaře Antonína Valentu) a Ivan (lékárník ve Vídni). Josefina Chmelařová v roce 1893 prodala zámek prostějovské záložně a zastavárně.

Řadu zajímavých vzpomínek na Josefínu Chmelařovou zachytil její vnuk, novinář a spisovatel Edvard Valenta v knize Život samé psaní. V jejím bytě v ulici Pod Kosířem č. 5 byl kouzelný svět jeho dětství – se spoustou knih, časopisů (např. Zlatá Praha či Lumír). V nich například objevil i šachové partie a propadl své velké zálibě – šachu. Stařenka Chmelařová ho také naučila číst a psát ještě před školní docházkou. „Její smrtí odešel krásný kus mého dětství, hlavně mého citového života,“ napsal v knize Život Samé psaní Edvard Valenta. Na tetinku Chmelařovou vzpomínal také překladatel a kritik Hanuš Jelínek. Byla nevlastní sestrou jeho maminky Emy Kaiserové, dcery prostějovského řídícího učitele a hudebníka Jana Kaisera.  Hanuš Jelínek do Prostějova jezdil za příbuznými a řadu vzpomínek zachytil v knize Zahučaly lesy. Na tetinku vzpomínal jako na krásnou, ušlechtilou ženu jemného vystupování.

Josefína Chmelařová zemřela 9. srpna 1913 v Prostějově.  Byla pohřbena na městském hřbitově. Její hrob se však nezachoval.

Hana Bartková


Vytvořeno 15.2.2019 7:11:27 | přečteno 472x | Mgr. Jana Gáborová
load