Před sto padesáti lety se narodil Jaroslav Mathon
Právě dnes si připomínáme sto padesát let od narození lékaře, budovatele zdejší nemocnice, amatérského historika umění a sběratele MUDr. Jaroslava Mathona (1867–1953).
Brněnský rodák vystudoval medicínu ve Vídni. Jeho učitelem byl významný chirurg a básník Eduard Albert. Po krátké praxi v Brně byl 1. 1. 1897 jmenován primářem chirurgicko-gynekologického oddělení a zároveň ředitelem veřejné nemocnice v Prostějově. Tuto práci zastával šestatřicet let.
„Zasloužil se nejen o výstavbu a rozšíření nemocnice, ale i o modernizaci léčebných metod. Založil protituberkulózní poradnu. Jeho zásluhy byly oceněny jmenováním do Lékařské komory moravskoslezské za Hanáckou lékařskou župu. Od roku 1918 byl členem Zemské zdravotnické rady moravskoslezské. Výrazně se věnoval kulturním a společenským aktivitám,“ uvedla historička Hana Bartková a dodala, že Mathona se především zaměřil na oblast výtvarného umění. Byl dlouholetým předsedou uměleckého odboru Besedy. Zde organizoval různé přednášky, literární večery a výstavy. Byl členem kuratoria prostějovského muzea. V roce 1923 založil místní Památkovou komisi. Stal se jejím předsedou. Komise se podílela na soupisu a ochraně všech památek ve vztahu k Prostějovu. V centru jeho zájmu byly gotické plastiky. Byl jmenován členem archeologické komise při Československé akademii věd a umění.
„Uměleckými památkami se obklopoval i v soukromém životě. Jeho byt v prostějovském zámku byl sbírkou obrazů, soch, skla, porcelánu, starých zbraní a cenných knih. Dále byl aktivním členem prostějovské Orlice a Přírodovědného klubu. O prostějovských památkách a historii napsal řadu publikací, například Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek, Veřejná nemocnice v Prostějově, Duch gotiky na Prostějovsku, Jano Köhler a jeho dílo, Mistr české gotiky Matěj Rejsek, Prostějov, průvodce městem a okolím,“ doplnila Bartková. Podle jejích slov různé studie, eseje a kritiky publikoval také například v Ročence prostějovského muzea, v časopise Umění a Hlasech z Hané. Najdeme zde například studie o Prostějově v době baroka, o zdejších portálech, krásných madonách na Moravě, o historii chrámu Povýšení sv. Kříže, výzdobě Národního domu, božích mukách a kapličkách na Prostějovsku či malířích Josefu Mánesovi a Jožo Uprkovi. Byl i literárně činný (např. básnická sbírka Dojmy a profily). Po odchodu do důchodu v roce 1933 žil krátce v Praze. Závěr života prožil v Kroměříži, kde 25. 5. 1953 zemřel. Je pohřben v rodinném hrobě v Měrotíně u Litovle. Za zásluhy v oblasti zdravotnictví a ochrany památek byl 17. 3. 1933 jmenován čestným občanem města Prostějova. V Prostějově nám tuto osobnost připomíná také název ulice.
Foto: MMPv
