Úvodní strana > Aktuality archiv > Před sto sedmdesáti lety byl v Prostějově založen Čtenářský spolek

Před sto sedmdesáti lety byl v Prostějově založen Čtenářský spolek

Budova staré valchy   první sídlo spolku

Svoje aktivity zde rozvíjel téměř jedno století. 

Ustavující schůze spolku se konala 14. května 1849.  3. května tohoto roku se sešlo v hostinci Františka Maye v Žešovské ulici č. 17 asi deset osob a z iniciativy prostějovského kaplana Karly Sichy dalo podnět k založení spolku. Posláním spolku bylo „poskytovati účastníkům příležitost k všestrannému vzdělání, pěstovati společenský život a ušlechtilou zábavu“. Prostředky k tomu byly: čtení časopisů, knih, populární přednášky, rozpravy, společenské zábavy a vycházky.

Byl apolitický, ale národní a vlastenecký a patřil k nejstarším spolkům na Moravě a samozřejmě i v Prostějově. Jeho členové iniciovali zakládání dalších spolků v šedesátých letech 19. století – Sokol, Měšťanská beseda, Orlice, Vlastimila.  První spolková schůze pojednávala o rukopisech, na druhé se učili píseň Kde domov můj. Čtenářský spolek byl členem a zakladatelem Matice české, Společnosti národopisné v Praze, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Měl rozsáhlou knihovnu obsahující kromě beletrie také knihy z historie, filologie, filozofie. Mezi nimi byly například práce Františka Palackého, spisy Komenského, Riegerův slovník naučný či 23 svazků Vlastivědy moravské a také časopisy a noviny (např. Máj, Lumír, Živa, Zlatá Praha, Moravské noviny). 

Členskou základnu tvořili měšťané, učitelé, živnostníci, řemeslníci i veřejní činitelé. Připomenout můžeme také významné předsedy spolku.  Patřili mezi ně například měšťané Fortunát Hofmann, Filip Bernard, poslanec Bedřich Rozehnal, měšťan Eduard Chmelař, první český starosta města Florián Novák, profesor Karel Bedroš, profesor Leopold Sach, knihař František Babička a ředitel měšťanské školy František Ostrovský.

Spoluzakladatelem spolku a dlouholetým členem výboru byl František Možný. František Možný   spoluzakladatel spolku

Spolek stál také u založení Veřejné městské knihovny a lidové čítárny. Mnohé knihy jí věnoval. Posledním předsedou spolku byl František Ostrovský. Aktivními členy výboru byli v této době knihovník Richard Chromeček, řídicí učitel Ignát Pacholík, obchodník Jan Chytil, továrníci František Kovářík, Lambert a Karel Wichterlovi, restauratér Rudolf Marek. Činnost spolku byla ukončena na valné hromadě 21. 5. 1939 z důvodů poklesu členů, nedostatku finančních prostředků a samozřejmě i v souvislosti s působením městské knihovny. „Všímal si české literatury a kupoval dobrou českou knihu, uváděl ji ve známost a byl platným činitelem na poli vzdělávacím a podpůrném,“ napsal o jeho činnosti předseda František Babička.


Zdroj a foto: historička Hana Bartková


Vytvořeno 14.5.2019 6:14:46 | přečteno 590x | Anna Kajlíková
load