Úvodní strana > Aktuality archiv > Před sto sedmdesáti lety se narodil středoškolský pedagog a botanik Václav Spitzner

Před sto sedmdesáti lety se narodil středoškolský pedagog a botanik Václav Spitzner

Václav Spitzner   fptp

Jeho památku zde připomínají Spitznerovy sady, botanická zahrada založená městem a otevřená v září 1934 na jeho přání, název ulice a místo posledního odpočinku na Městském hřbitově v Prostějově.

Rodák z Berouna  (* 23. 9. 1852) studoval na gymnáziích ve Slaném a v Praze. V letech 1871–1875 studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Následovala dvouletá vojenská služba. Po jejím absolvování nastoupil v roce 1877 na českou zemskou reálku v Prostějově, na které učil až do své smrti v roce 1907.

Vedle pedagogické práce se věnoval také práci odborné. Podílel se na výzkumech moravsko-slezské květeny vedených Adolfem Obornym a Eduardem Formánkem. V centru jeho pozornosti byla vegetace Prostějovska a ostružníky, plané růže a lišejníky v okolí Plumlova. Věnoval se také entomologii a geologii. Zabýval se například vodárenskou otázkou města a provedl rozbory vrtů u Vrahovic, Držovic a mezi Hloučelou a Romží. Navštívil botanické a zoologické zahrady ve Vratislavi, Berlíně, Drážďanech, Hamburku, Kodani a Paříži, jantarová ložiska u Královce, studoval mořskou baltickou flóru a zahradu ledovců v Luzernu.

Patřil k první generaci budovatelů tehdejšího Průmyslového a národopisného muzea v Prostějově, které bylo 17. září 1905 přemístěno do prostor staré radnice. V roce 1898 byl zakladatelem Přírodovědeckého klubu v Prostějově. Byl jeho prvním předsedou a čestným předsedou. Cílem klubu bylo popularizovat poznatky ve formě přednášek, publikací, ale také exkurzí a výzkumné i sběratelské činnosti. V rámci spolku založil a redigoval Věstník Klubu přírodovědeckého.

Ze svých sběrů sestavil herbář, který byl rozšířen botanickou sbírkou Tomáše Člupka. Byl uložen v městském muzeu a později byl věnován Masarykově univerzitě v Brně.

Jeho články a studie byly publikovány v časopisech a sbornících, například Časopis Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, Časopis Matice moravské, Vesmír, Výroční zprávy zemské reálky, Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově. Je autorem třinácti publikací, mezi nimiž zvláště vyniká kniha Květena okresu prostějovského a plumlovského (1887).

Václav Spitzner zemřel 9. ledna 1907 ve svých čtyřiapadesáti letech v Prostějově. Jeho památku zde připomínají Spitznerovy sady, botanická zahrada založená městem a otevřená v září 1934 na jeho přání, název ulice a místo posledního odpočinku na Městském hřbitově v Prostějově.

Jeho práce si vážili nejen Prostějované a žáci, ale také přírodovědci, například František Smyčka, Mořic Remeš, Josef Podpěra a Vladimír Zoufal.  Vážil si ho také středoškolský pedagog, spisovatel a kulturní publicista Waldemar Ethen (vlastním jménem Štěpán Kožušníček), který v prvním díle knihy Portréty a siluety (Prostějov 1926) napsal:

„Svědomitost, neúnavná píle, jemné chování byly stigmaty jeho povahy.  Zvláště byla zdůrazňována jeho přímost. S ústavem srostl a jeho přírodopisný kabinet se proměnil v muzeum.“

 

Hana Bartková, kronikářka města


Vytvořeno 23.9.2022 6:36:38 | přečteno 468x | Anna Kajlíková
load