Úvodní strana > Aktuality archiv > Před sto třiceti lety se narodil pedagog, komunální politik a starosta Prostějova Jan Sedláček

Před sto třiceti lety se narodil pedagog, komunální politik a starosta Prostějova Jan Sedláček

J  Sedláček  foto

Stal se členem rady a náměstkem starosty města a 17. 1. 1933 byl zvolen starostou Prostějova.

Rodák z Tršic (*12. 7. 1888  + 31. 12. 1960) po maturitě na kroměřížském gymnáziu vystudoval na UK v Praze obor čeština, němčina a tělesná výchova. Od února 1918 začal učit na zdejším reálném gymnáziu tělesnou výchovu. Vedl hry mládeže, řídil a organizoval veřejná žákovská cvičení. Byl nadšeným příznivcem střelectví, turistiky, šermu, letectví a motorismu.  Zakládal a organizoval skautské oddíly. Jeho žákem a pozdějším kolegou na ústavě byl skautský činitel Rudolf Plajner.

Jako vynikající řečník a přední činitel národně demokratické strany v Prostějově byl v roce 1929 zvolen do zastupitelstva. Stal se také členem rady a náměstkem starosty města. 17. 1. 1933 byl zvolen starostou Prostějova. Tuto funkci zastával do listopadu 1935, kdy z důvodů politických sporů bylo zastupitelstvo rozpuštěno  a do čela města byl jmenován vládní komisař. Za jeho starostování byly budovány pevné komunikace, betonové chodníky, rozšiřovala se výsadba zeleně (Spitznerovy a Kolářovy sady.  Byla založena botanická zahrada a postavena budova pro odborné živnostenské školy.
V parlamentních volbách roku 1935 byl Jan Sedláček zvolen poslancem Národního shromáždění za Národní sjednocení. Poslanecký mandát měl až do rozpuštění parlamentu v roce 1939.

Jeho druhé starostenské období (3. 2. 1939 - 12. 2. 1940) na začátku protektorátu bylo nesmírně složité. Byl nucen čelit tlakům germanizace. Zastupitelstvo bylo podruhé rozpuštěno a do čela města se dostal komisař Hermann Böss. Sedláček se jako krajský vedoucí Národního souručenství (jediné povolené tehdejší politické organizace) zapojil do podzemního odboje vytvořením tzv. pořadatelských sborů (skupina Weinstein - Šimek - Sedláček). 8. 2. 1940 byl gestapem zatčen a obviněn z velezrady a vlastizrady. Byl odsouzen a od dubna do října roku 1940 byl vězněn.  Byl však těžce nemocen a neschopen transportu do koncentračního tábora, proto byl propuštěn. Jako živel nepřátelský říši byl z pokynů protektorátních úřadů od 1. 4. 1941 penzionován.

Jan Sedláček přispíval svými články z oblasti tělovýchovné, vlastivědné a národohospodářské do tehdejšího tisku (například Národní listy, Lidové noviny, Hlasy z Hané, Kulturní zprávy). Zajímavé příspěvky uveřejnil v publikacích Prostějov 1923 (průvodce městem a okolím), Prostějov město a okres (1933) a v Památník 75. výročí reálky v Prostějově (1946).
Ve stati Úkoly a cíle prostějovské samosprávy (uveřejněno v publikaci Prostějov město a okres, 1933) napsal:

„ Základem a cílem městské samosprávy vůbec a prostějovské samosprávy zvláště však musí zůstat snaha o bezpečnou rovnováhu hospodářskou a podřízení cílevědomého programu a všech tužeb a snah hospodářské nosnosti města a poplatní síle občanstva… Kam spěla městská předválečná česká samospráva, budující v prostějovské radnici důstojný stánek samosprávy největšího českého města Moravy, tam ať spěje poválečná samospráva Prostějova ve svobodném národním státě československém: K národní síle a bezpečnosti českého lidu, hospodářskému zabezpečení svému a všech vrstev občanstva, i těch nejslabších, ať spěje k mravní a kulturní výši, jaké může jen člověk dosáhnouti!“


Zdroj a foto: Hana Bartková

Vytvořeno 12.7.2018 7:24:28 | přečteno 470x | Anna Kajlíková
load