Úvodní strana > Aktuality archiv > Před třiceti lety se v Prostějově konala první mezinárodní konference věnovaná Edmundu Husserlovi

Před třiceti lety se v Prostějově konala první mezinárodní konference věnovaná Edmundu Husserlovi

Husserl foto

Edmund Husserl (1859–1938) – významný filozof, prostějovský rodák, zakladatel fenomenologie. Byl osobním přítelem T. G. Masaryka. V Prostějově žil do roku 1868.

Působil na univerzitách v Halle, Göttingenu a Freiburgu. Jeho rodný dům nacházející se na rozhraní ulic Křížkovského 2 a Lutinovova  9 byl v roce 1959 z důvodů havarijního stavu asanován.

Jako myslitele je plně postihla krize evropské civilizace či krize kultury.  V hitlerovském Německu byl jako Žid zbaven množnosti učit a publikovat. V socialistickém Československu přestal pro oficiální kulturu existovat. Fenomenologie byla označena jako buržoazní filozofický směr a společně s ním tak vymizelo povědomí o Edmundu Husserlovi.

Výjimkou byla druhá polovina šedesátých let 20. století. Tehdy se v rámci politického uvolnění objevilo i jméno Edmund Husserl. V roce 110. výročí narození mu byly věnovány příspěvky v č. 2, ročníku 1969 prostějovské Štafety (Jan Patočka: Maličko o Edmundu Husserlovi při příležitosti 110. výročí jeho narození; Ludmila Grůzová: Cesta za rodným domem Edmunda Husserla). Regionální historik a muzejník Jan Kühndel vystoupil 6. září 1969 na 4. mezinárodní husserlovské konferenci ve Schwäbisch Hallu s příspěvkem  Edmund Husserl Heitmat und Herkunft. Zásluhou Husserlova žáka, filozofa Jana Patočky vyšly také v češtině dvě Husserlovy práce: Karteziánské meditace (nakladatelství Svoboda, Praha 1968) a Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie (nakladatelství Akademia, Praha 1972).

Potom se za Husserlem definitivně zavřela stavidla normalizace. Ta byla natolik pevná ještě v roce 1988. V dubnu 1988 se měla konat malá konference k 50. výročí Husserlovy smrti pořádaná Československou akademií věd. V Prostějově se však uskutečnit nesměla, proběhla na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Teprve po roce 1989 mohlo být Husserlovo dílo znovu objevováno, poznáváno a připomínáno.  Byly napsány první články, vzpomínky a studie. Jeho jméno zaznělo koncem dubna 1990 na vědecké konferenci Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy uspořádané k 600. výročí udělení městských práv Prostějovu.  

Byl zde však vidět velký dluh Prostějova vůči Husserlovi jako významné osobnosti evropské kultury a vzdělanosti. Muzeum Prostějovska v Prostějově se chopilo iniciativy a pod vedením ředitele Pavla Marka připravilo první mezinárodní konferenci. Na akci se podílely Okresní archiv v Prostějově a ROSA – Regionální osvětové středisko.

18. dubna 1991 proběhl v Prostějově  Husserlův den, nad nímž převzali záštitu československý prezident Václav Havel, rektor Univerzity Palackého v Olomouci Josef Jařab a rektor Masarykovy univerzity v Brně Milan Jelínek. Obsahem akce byl pracovní seminář a výstava. Seminář o životě a díle Edmunda Husserla vyslechlo sto padesát účastníků. Zaznělo zde osmnáct referátů a pět diskusních příspěvků filozofů a vědeckých pracovníků z ČSAV, univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Bratislavě a z dalších vědeckých pracovišť. Hlavní referát přednesl vědecký pracovník Husserlova archivu na univerzitě ve Freiburgu Hans Rainer Sepp. Z našich vědců zde vystoupili Zdeněk Mathauser, Jiří Vysloužil, Milan Sobotka, Jiří Gabriel, Pavel Floss, Miroslav Pauza, Jozef Piaček, Ladislav Soldán a Jan Skutil. Z olomoucké univerzity byl přítomen filozof Ivan Blecha, který později napsal první monografii o Edmundu Husserlovi. Prostějovské účastníky reprezentovali Bohuslav Eliáš a Ludmila Grůzová.

Na akci navázala putovní výstava  Edmund Husserl a fenomenologické bádání“ připravená H. R. Seppem. Na osmadvaceti panelech prostřednictvím dokumentů, fotografií, fotokopií archivních dokumentů byla prezentována Husserlova osobnost v kontextu jeho filozofického díla. Byly zde také připomenuty osobnosti T. G. Masaryka a Jana Patočky. Uvedená výstava prošla Freiburgem, Lovaní, Mnichovem, Paříží, Neapolí, Chicagem, Pittsburgem, New Yorkem a Vídní. V Prostějově měla československou premiéru a byla přístupná ve výstavních sálech muzea na náměstí T. G. Masaryka do konce května 1991. Muzeum Prostějovska v Prostějově k ní vydalo drobnou brožuru obsahující životopisnou studii Petra Horáka Edmund Husserl, prostějovský rodák, zakladatel fenomenologie.

K roku 1991 můžeme doplnit ještě další akce. V čísle č. 2 prostějovské Štafety (ročník 1991) bylo uveřejněno „Dvanáct listů Jana Patočky do Husserlova rodného města“. Byly adresovány v letech 1966–1975 jeho příteli, bibliofilu Josefu Glivickému. Najdeme v nich řadu cenných informací o Hussserlově rodině, bádání i osobnostech, které se v Prostějově Husserlem zabývaly. Doplňuje je také poznámkový aparát. Od 23. května 1991 máme v Prostějově náměstí E. Husserla. Původní náměstí 1. československé pětiletky bylo přejmenováno. Šlo o další důstojné připomenutí Husserlovy památky.

Všechny tyto akce byly připomenutím odkazu našeho nejslavnějšího rodáka, filozofa a myslitele, který vstoupil do evropské kultury a vzdělanosti 20. století jako jedna z jejích největších postav.

 

Zdroj a foto: historička Hana Bartková


Husserl Edmund

IMG 7729

IMG 7729

 
Husserl foto

Husserl foto

 
 
Vytvořeno 16.4.2021 7:18:58 | přečteno 392x | Anna Kajlíková
load