Úvodní strana > Aktuality archiv > Připomínáme si 160. výročí narození Karly Vojáčkové

Připomínáme si 160. výročí narození Karly Vojáčkové

hrob Karla Vojáčková

Mecenáška, kulturní a spolková činitelka se narodila 20. června 1858 na plumlovském předměstí Prostějova.

Karolina Anna Johanna (tak je zapsána v matrice) se narodila (v domě číslo 160) rodičům Janu Černému a Anně rozené Kubarthové.  Léta dospívání prožila v Přerově, kde žila s rodinou u nevlastního otce, advokáta Jana Knappa. V přerovském chrámu sv. Vavřince měla také svatební obřad a 17. září 1876 se zde provdala za prostějovského lékárníka, národního činitele a pozdějšího starostu Prostějova (v letech 1892–1898) Karla Vojáčka.
Po sňatku se vrátila do Prostějova a začala se zapojovat do společenského života. V roce 1883 se účastnila slavnosti svěcení sokolského praporu. Od roku 1885 se stala předsedkyní ženského pěveckého spolku Vlastimila. Podílela se na založení Dobročinného komitétu dam. Významně se také zapojila do ženského hnutí. Byla si vědoma důležitosti vzdělávání, proto usilovala o zřízení vyšší pokračovací dívčí školy. Tuto myšlenku se jí podařilo realizovat v roce 1899.  Stala se předsedkyní kuratoria školy. Škola spravovaná městem sídlila v domě rodičů Karly Vojáčkové, v ulici Vápenice č. 3. V roce 1931 byla na tomto místě postavena nová budova navržená architektem Eduardem Žáčkem. Škola potom fungovala pod názvem Veřejná odborná škola pro ženská povolání.

Manželství Vojáčkových bylo bezdětné, což bylo důvodem pro rozvinutí aktivit směřujících do sociální, školské a kulturní oblasti. Karla Vojáčková významně podpořila například vybudování sirotčince v ulici Tetín a rozšíření chudobince v Brněnské ulici.

Její zdravotní stav poznamenala náhlá smrt manžela Karla 25. března 1899. Léčila se v Karlových Varech a ve Vídni. Zemřela ve svých šestačtyřiceti letech 22. března 1905 ve Fürthově sanatoriu ve Vídni.  Rodný Prostějov se s ní naposledy rozloučil 24. března 1905.

Poslední léta svého života pobývala ve vile na Stražisku (č. 47). Před svou smrtí odkázala vilu, pozemek a finanční prostředky prostějovským sirotkům a postiženým dětem. Jejím přáním bylo zde postavit feriální osadu, ve které by chudé a potřebné děti trávily prázdniny. Osada byla otevřená 14. 8. 1907. Další finanční prostředky dle poslední vůle věnovala Ústřední matici školské, Sokolu, české reálce a českému gymnáziu. 40 000 korun bylo určeno na vybudování českého divadla v Prostějově. Právě stavba Národního domu z let 1906–1907 je příkladem dobročinnosti manželů Vojáčkových. 

Tuto významnou osobnost našeho města připomíná poslední místo odpočinku v čestné hrobce prostějovského hřbitova a památník manželů Vojáčkových před Národním domem.


Zdroj: historička Hana Bartková

Ilustrační foto: Městské divadlo Prostějov

Vytvořeno 20.6.2018 8:08:42 | přečteno 550x | Anna Kajlíková
load