Prostějov

Antonín Žváček český skladatel a dirigent dechové hudby (29. 4. 1907 Hačky – 4. 9. 1981 Šternberk)

Pocházel z početné rodiny venkovského muzikanta. Základní hudební vzdělání získal od otce a soukromých učitelů v okolí. Traduje se, že noty se naučil sám z kostelních knížek a první skladbičky napsal již v šesti letech. Faktem je, že neprošel žádným systematickým hudebním studiem a ve skladbě byl zcela samoukem.

Po ukončení základní školy nastoupil ve svých 14 letech jako elév k vojenské hudbě 6. pěšího pluku v Olomouci. Tam se naučil hrát na všechny běžné hudební nástroje, ale hlavním nástrojem se mu stala baskřídlovka, kterou také ve svých skladbách bohatě využíval.

V letech 1928 -1929 hrál v královské vojenské hudbě v Rumunsku a po návratu do Čech nastoupil jako hudebník u státní policie v Brně. Tato dechovka pod jeho vedením patřila mezi naše nejlepší dechové orchestry a měla velké úspěchy i v zahraničí, zejména v Rakousku. Po skončení války v roce 1945 se stal vedoucím hudby Sboru národní bezpečnosti v Brně. V roce 1949 onemocněl a odešel do částečného invalidního důchodu. Dále však vyučoval hře na dechové nástroje v Olomouci a řídil i olomouckou městskou dechovku.

Antonín Žváček zkomponoval více než 500 skladeb, převážně polek a valčíků. Ty nejhranějších jsou např.:

• Babulka
• Jehlička
• Kmotřenka
• Lucerna
• Maminčina
• Na Hané
• Sivická
• Slavíkovská
• Stařečkům
• Uplakaná

1. května si připomínáme 120. výročí narození komunálního politika a předsedy městského národního výboru Květoslava Krapky (1897–1983).  Brněnský rodák byl synem novináře a sociálně demokratického činitele Josefa Krapky-Náchodského. Už v mládí se u něj projevily publicistické a literární zájmy. Také hrál divadlo. Stal se členem Dělnické akademie a sociálně demokratické mládeže. V roce 1939 se zapojil do ilegálního protifašistického hnutí  – Petičního výboru Věrni zůstaneme.  26. 8. 1940 byl zatčen a vězněn v Olomouci, Breslau a nakonec v Osvětimi. Po návratu domů koncem roku 1943 se i přes nebezpečí sledování gestapem zapojil do odbojové činnosti a podílel se na ustavení ilegálního národního výboru v Prostějově. Po roce 1945 působil jako tajemník městského národního výboru. V letech 1946–1949 byl předsedou městského národního výboru. Jako funkcionář sociální demokracie byl 11. 8. 1949 z této funkce odvolán. Květoslav Krapka svými přáteli a spolupracovníky oslovovaný jako „Sláva“ byl velmi obětavý, čestný a pracovitý člověk.

Zdroj: Hana Bartková a Wikipedie