Úvodní strana > Aktuality archiv > Připomínáme si dvojici výročí narození významných osobností

Připomínáme si dvojici výročí narození významných osobností

gratulace

Akademického malíře a grafika Otakara Hubšila a pedagoga a přírodovědce Václava Spitznera.

22. září uplynulo sto dvacet let od narození akademického malíře a grafika Otakara Hubšila.

Narodil se 22. září 1897 v Nové ulici č. 15 (nynější Dobrovského) v Prostějově v rodině krejčího Františka Hubšila a jeho manželky Františky rozené Zapletalové. Tento talentovaný, předčasně zemřelý malíř se výrazně zapsal do našeho výtvarného umění. Maloval už od dětství.

„V šestnácti letech vytvořil olejomalbu Požár Říma. Obraz později zakoupil Karel Dostál-Lutinov, který si mladého umělce vážil. V roce 1924 absolvoval studium  na Akademii výtvarných umění v Praze u Vlada Bukovace a Maxe Švabinského. V roce 1926 učil kreslení na prostějovské reálce. Jeho další umělecké plány narušilo těžké plicní onemocnění, jemuž 26. ledna 1928 v Prostějově podlehl,“ zmínila historička Hana Bartková. Jeho obrazy jsou v tlumených barvách, často melancholické až spirituální. Najdeme mezi nimi majestátnost lesa, záběry ze slévárny Wikovky, atmosféru cirkusu, polní práce, květinová zátiší a zákoutí starého prostějovského hřbitova.

„Byl vynikajícím grafikem. Především je třeba ocenit devět dřevorytů jako výtvarný doprovod k básnické skladbě Jiřího Wolkera Svatý Kopeček. Vyšly jako bibliofilský tisk u Václava Petra v Praze v roce 1926. Hubšilova díla jsou zastoupena v městské obrazové sbírce, v Muzeu a galerii v Prostějově a v různých soukromých sbírkách, doplnila historička Hana Bartková.  Některé obrazy z jeho díla jsme mohli nedávno vidět v Prostějově na výstavě přírůstků obrazů pro budoucí městskou galerii (listopad 2016, prostějovský zámek) a na letošní výstavě Umění portrétu v Muzeu a galerii v Prostějově. Otakar Hubšil spí svůj věčný na prostějovském hřbitově pod bronzovým reliéfem Unavený poutník. Podle jeho námětu jej vytvořil akademický sochař Karel Lenhart.

Další zajímavou osobností našeho města, kterou si připomínáme v souvislosti se 165. výročím narození je pedagog a přírodovědec Václav Spitzner (23.9.1852–1907).

Od roku 1877 až do své smrti učil na české zemské reálce v Prostějově. Věnoval se botanice, geologii a entomologii. Navštěvoval botanické a zoologické zahrady v různých zemích, zajímavá geologická ložiska a přírodní lokality na Moravě a zvláště na Prostějovsku.

„Například publikoval o růžích a ostružinících na Prostějovsku, bludných kamenech, korálech Drahanské vysočiny, dropu velkém či květeně lišejníků na stránkách Časopisu Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, Výročních zpráv reálky a Věstníku Klubu přírodovědeckého,“ vyjmenovala historička Hana Bartková a připojila, že v roce 1887 vydal Spitzner vlastním nákladem publikaci Květena okresu prostějovského a plumlovského. Sestavil také herbář, který byl později věnován Masarykově univerzitě v Brně. Zabýval se také vodárenskou otázkou Prostějova. V roce 1898 založil v Prostějově Klub přírodovědecký. Byl jeho prvním předsedou.

Jeho památku připomínají v Prostějově Spitznerovy sady, botanická zahrada založená městem v roce 1934 na jeho přání, název ulice i místo posledního odpočinku na zdejším hřbitově.


Zdroj: H.Bartková

Ilustrační foto: MMPv

Vytvořeno 22.9.2017 6:49:45 | přečteno 202x | Anna Kajlíková
load