Restaurovaný Mariánský sloup
V rámci obnovy prostějovské památkové zóny byl v letošním roce restaurován Mariánský sloup. Dílo patří mezi nejvýznamnější a umělecky nejhodnotnější kamenné barokní práce v Prostějově. Restaurátorská akce navázala na rekonstrukci části náměstí T. G. Masaryka.
„Morový“ sloup se sochou Panny Marie na náměstí T. G. Masaryka byl pořízen roku 1714 na náklady prostějovského měšťana, advokáta Karla Schellenberga. Stalo se tak poté, co město zasáhla morová epidemie, během níž zahynulo na dvě stě padesát osob. Sloup měl vyjádřit vděčnost Prostějovanů za odvrácení pohromy. Autor díla není znám; pravděpodobně se jednalo o sochaře z širšího okruhu olomouckých tvůrců, soustředěných kolem dílny kameníka Václava Rendera. Sloup samotný i jeho sochařská výzdoba jsou zhotoveny z maletínského pískovce, tedy z téhož materiálu, z jakého je postavena celá barokní Olomouc.
Restaurátor René Tikal nejdříve zpevnil nejpoškozenější partie kamene (sochy andílků, převážnou část podstavce a postranní pilíře). Následovala biosanace – chemická likvidace mechů a lišejníků ulpívajících na povrchu – a mechanické čištění za sucha i za mokra. K odstranění černých krust a nánosů restaurátor znovu použil chemické prostředky v podobě dílčích zábalů. Dožité starší tmely z dřívějších oprav odstranil a nakonec zpevnil povrch památky organokřemičitým prostředkem. Praskliny a trhliny vyplnil pomocí injektáže. Následovala oprava, resp. výměna části kovových kotvicích prvků a čepů a tmelení a modelování nových doplňků. Nevhodné a nepůvodní zlacení sochy Panny Marie bylo nakonec ponecháno a retušováno čtyřiadvacetikarátovým plátkovým zlatem.
Největším problémem restaurátorské akce se ukázaly být dva vzrostlé asi šedesátileté buky, vysazené v těsném sousedství sousoší někdy na začátku padesátých let 20. století. Spleť jejich kořenů jednak narušuje statickou soudržnost soklu vysokého sloupu a kromě toho již podstatně vychýlila dva z ochranných pilířků, do nichž je zakotven masivní železný řetěz. Povrch sousoší budou i nadále obrušovat a mechanicky poškozovat dorůstající větve. Vegetační produkty obou stromů (pyl, rostlinné šťávy a hnijící listí) nepřestanou ulpívat na povrchu sousoší a s příštím jarem znovu vytvoří živný substrát pro další rozrůstání mechů a lišejníků. To nakonec povede i k tomu, že na nákladné restaurátorské práce bude možné jen s obtížemi uplatnit případnou reklamaci. Podstatou úspěšného restaurátorského zásahu je totiž odstranění příčin poškozování památky, což se v tomto případě nemohlo stát. Celá situace je navíc zaviněna ideologicky podbarvenou schválností, protože stromy byly záměrně vysazeny tak, aby zakryly nežádoucí sochu Panny Marie před zraky kolemjdoucích. Ve směru od radnice a při pohledu ze strany, od frekventované pěší trasy podél severní fronty náměstí, je sloup po šedesáti letech už dokonale „neviditelný“. Nejen ve vztahu k nákladům, vynaloženým na jeho obnovu, je to ovšem velká škoda, protože Mariánský sloup historicky vždy byl jednou z urbanistických a duchovních dominant náměstí.
Marek Perůtka
