Úvodní strana > Aktuality archiv > V prosinci si připomínáme pětici osobností

V prosinci si připomínáme pětici osobností

květiny

Antonín Kameník, Jan Faustin Procházka, Ondřej Přikryl, Emanuel Miřiovský a František Brodický - osobnosti, které byly spjaty s Prostějovem.

 

Je to 130 let co se narodil akademický malíř, grafik a středoškolský pedagog Antonín Kameník (1886–1959). Rodák z Krahulčí u Telče absolvoval v roce 1912 studia na AVU v Praze u Františka Ženíška. Krátce učil na reálkách v Telči a Litovli. V letech 1919–1941 působil jako profesor kreslení na reálce v Prostějově. Zde vychoval celou řadu žáků, mezi nimi i výtvarné umělce Aloise Fišárka a Karla Vacu. Kameníkovým žákem byl také spisovatel a dramaturg Sergej Machonin. On sám sice inklinoval k modernímu umění, ve svých vzpomínkách však dovedl Kameníkovu tvorbu ocenit. Napsal zde: „Přesto se mi dodnes líbí jeho jemné rytiny lesů a mám zvláštní slabost k jeho nijak oslnivému linorytu sněhem poprášeného Prostějova s průhledem do židovských uliček, s věží a radnicí.“  Kameník byl především vynikajícím grafikem. Známé jsou jeho lepty, suché jehly, linoryty a dřevoryty. Sběratelsky jsou dodnes cenné jeho ex libris a novoročenky. Vytvořil také plakáty, návrhy na prapory pro různé spolky, diplomy a pamětní listy. Byl velkým milovníkem divadla a pravidelně kreslil scénické výjevy blízko jeviště (např. Piková dáma, Dalibor, RUR, Král Oipidus). Připomenout můžeme i jeho krajinářské náměty a lesní zátiší z prostředí Valašska, Šumavy a Slovenska. Podílel se také na úpravách a ilustracích knih (např. O. Přikryla, F. C. Župky a O. F. Bablera). Je autorem portrétů prostějovských osobností (např. Jiřího Wolkera a Vladimíra Ambrose).  V Prostějově se podílel na organizování kulturně výtvarné činnosti. Byl zakladatelem výtvarného spolku Reysek a Klubu přátel umění. Byl členem kuratoria umělecké galerie města. Kameníkova díla jsou zastoupena také ve sbírkách města a Muzea a galerie v Prostějově.

S Prostějovem byl svým životem a dílem spjatý hudební skladatel, dirigent a organizátor hudebního života Jan Faustin Procházka (1906–1980). 15. prosince uplyne 110 let od jeho narození. Absolvent zdejší městské hudební a zpěvní školy absolvoval hru na housle na brněnské konzervatoři u Františka Kudláčka.  Proslulá byla jeho kapela Jazz Faustin.  V letech 1921–1962 byl členem a později i dirigentem Orchestrálního sdružení v Prostějově. Byl také dirigentem orchestru Divadla Hanácké obce. Složil pro něj řadu scénických skladeb k činohrám a nastudoval řadu zpěvoher. Je autorem různých komorních skladeb (např. smyčcových kvartet, dechových kvintet a písní).

Národ ztrácí velkého syna, Haná vůdce a zaníceného pěvce. Skřivan dopěl – a zmlknul navždy!  Tato slova najdeme v Hlasech z Hané 23. prosince 1936. 22. prosince 1936 v Prostějově zemřel významný politický činitel, lékař a hanácký básník Ondřej Přikryl. Narodil se 26. 11. 1862 v rolnické rodině ve Výšovicích. V roce 1881 absolvoval studia na Slovanském gymnáziu v Olomouci a v roce 1886 medicínu v Praze. V roce 1887 se usadil jako praktický lékař v Prostějově. Zapojil se do politického a veřejného dění města. V roce 1892 přispěl svým působením k porážce německé strany a k nastolení české samosprávy pod vedením Karla Vojáčka. Politicky se zapojil do Českého politického spolku (pobočky mladočeské strany na Moravě, později moravské lidové strany). V letech 1901–1928 byl členem obecního výboru města. Nemalou měrou přispěl k jeho hospodářskému a průmyslovému rozvoji. Podporoval aktivity v oblasti sociální a zdravotní (výstavba nemocnice, Liga proti tuberkulóze, městský sirotčinec a feriální osada na Stražisku). Byl dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu. V roce 1909 se podílel na schválení zemského zákona o upravení zdravotní služby v obcích. V letech 1913–1919 byl starostou města Prostějova. V této funkci s přehledem řešil složité otázky doby, především v oblasti zásobování občanů potravinami. Politické a veřejné působení zakončil v letech 1920–1925 jako senátor Národního shromáždění za národně demokratickou stranu. Byl aktivním členem řady spolků (např. Besedy, Orlice, Moravského kola spisovatelů). Byl také známým literátem. V hanáčtině napsal řadu básnických a prozaických knih. Patří mezi ně například Hanácky pěsničke, Ešče z Hané, Zápise krála Ječminka, Stréc detektiv, Meze chasó a vzpomínkové beletristické knihy Z těžkých dob Prostějova a Červánky Prostějova. Láska k Hané jej provázela až do posledních chvil života. Není divu, že krojovaní Hanáci mu vzdali poslední poctu při smutečním rozloučení v Prostějově 29. 12. 1936.  Ve své závěti stanovil, aby se jeho pohřeb konal žehem a ostatky měly být uloženy do rodné hanácké země. Tato závěť byla samozřejmě splněna. Hrob navržený Janem Třískou a Miroslavem Putnou se nachází na čestném místě prostějovského hřbitova. Osobnost Ondřeje Přikryla v našem městě připomíná také pamětní deska a busta na domě č. 21 na Žižkově náměstí v Prostějově a název náměstí.

Významnou stopu v našem městě v letech 1874–1876 zanechal pedagog a spisovatel Emanuel Miřiovský (1846–1911). 24. 12. uplynulo od jeho narození sto sedmdesát let. Učil na zdejší reálce. Přispíval také do Prostějovských novin. Byl výborným zpěvákem a přednášel pro české politické spolky.  

Před sto padesáti lety –  29. 12. 1866 – se narodil František Brodický (1866–1938). Tento pokrokový a vzdělaný rolník, žešovský rodák a starosta, čestný občan Prostějova byl organizátorem družstevního a národohospodářského hnutí v Prostějově a okolí (např. zakladatel a člen Hospodářského družstva, ředitel Ústřední rolnické mlékárny v Prostějově, člen správní rady akciového rolnického pivovaru). 31. 10. 1918 byl za agrární stranu zvolen předsedou okresního národního výboru.


Zdroj: Hana Bartková

Foto: MMPv


Vytvořeno 27.12.2016 8:50:20 | přečteno 354x | Anna Kajlíková
load