Výklad některých pojmů vyplývajících ze zákona č. 122/2004 Sb
Válečný hrob:
- místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci (např. příslušník čs. armády, příslušník AČR, voják, který konal službu ve spojenecké armádě, příslušník stráže ochrany hranic) nebo v důsledku válečného zajetí (válečný zajatec), anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války (např. za účast byly popraveny); válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení;
- evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí;
- jiný objekt, který se za válečný hrob považuje v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.
Naleznou-li se při skrývce horniny nebo při výkopových pracích lidské ostatky a při dalším průzkumu se potvrdí, že se jedná o ostatky osob podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o válečných hrobech, eviduje se takové místo jako válečný hrob. Podle ustanovení § 2 odst. 4 a 5 tohoto zákona se takový hrob buď upraví, přemístí nebo zruší.
Pietní místo:
· pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol, který připomíná válečné události a oběti.
Válečné oběti:
· osoby, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo osoby, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.
Válečné události:
· vojenská operace je plánovaná a koordinovaná činnost, která se uskutečňuje vojenskými prostředky s cílem splnit strategické, operační nebo taktické úkoly; vojenské operace mohou být válečné nebo jiné (mírové, záchranné, humanitární);
· odbojová činnost je činnost v domácím nebo zahraničním hnutí v době války (např. partyzánské hnutí, účast v povstání, ilegální činnost, hnutí odporu).
Péče o válečné hroby a pietní místa:
· péčí o válečné hroby a pietní místa se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů (pietních míst), přemísťování nebo rušení válečných hrobů (pietních míst) včetně exhumací (§ 3 zákona o válečných hrobech);
· nedílnou součást péče o válečné hroby (pietní místa) tvoří jejich běžná údržba včetně údržby jejich okolí a přístupu k nim (§ 2 odst. 5 zákona o válečných hrobech);
· je-li válečný hrob (pietní místo) prohlášen za kulturní památku, je nutno při jeho údržbě a úpravě včetně běžné údržby válečného hrobu (pietního místa), jeho okolí a přístupu k němu postupovat podle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Pohřebiště:
· prostor určený k pohřbívání lidských pozůstatků nebo k uložení zpopelněných lidských ostatků. Tento prostor má podobu míst pro hroby a hrobky, úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové popř. vsypové louky nebo jejich kombinace.
Práva a povinnosti:
· péči o válečný hrob (pietní místo) dle § 3 zákona o válečných hrobech zabezpečuje vlastník válečného hrobu (pietního místa), a pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob (pietní místo) umístěn;
· vlastník válečného hrobu (pietního místa), nebo vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob (pietní místo) umístěn, je-li hrob (pietní místo) mimo pohřebiště (jak veřejné tak neveřejné), jsou povinni umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací, které souvisejí s úpravou a údržbou válečného hrobu (pietního místa);
· je-li válečný hrob (pietní místo) umístěn mimo pohřebiště, má vlastník nemovitosti nárok na náhradu za omezení užívání nemovitosti;
· je-li vlastníkovi nemovitosti její užívání ztíženo závažným způsobem v důsledku umístění válečného hrobu (pietního místa), je stát zastoupený Ministerstvem obrany povinen na základě písemné žádosti vlastníka nemovitost nebo její část odkoupit.