Mnoho povyku pro nic aneb „cenný“ mediální humbuk
Českými médii prolétla v těchto dnech další bombastická zpráva o tom, kterak mladý muž opět školil prostějovskou radnici. Tentokrát ve věci „petiční směrnice“. Je na čase podívat se bez emocí na celou „kauzu“:
Petiční zákon přiznává každému právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). Tyto orgány mají podle petičního zákona povinnost petici vyřídit do 30 dnů. Povinnost petici vyřídit však neznamená petici vyhovět. Jde o povinnost petici posoudit a v zákonné lhůtě odpovědět tomu, kdo petici podal.
Město Prostějov má současnou vnitřní směrnici pro vyřizování petic od roku 2011. Jejím prvořadým smyslem je jednak stanovit vnitřní postup od přijetí petice do jejího vyřízení, a jednak upravit rozdělení vnitřních pravomocí při nakládání s každou peticí. Petiční zákon stanoví pro vyřízení petice lhůtu 30 dnů, což se vztahuje pouze na vyřízení petice směřující do přenesené působnosti města, tedy petic zaměřených na rozhodovací činnost magistrátu. Kolik petic proti správnímu rozhodování magistrátu za svůj život sepsal nebo pod kolik takových petic připojil svůj podpis, ví nejlíp každý z nás sám.
Pokud se týká petic směřujících do samostatné působnosti, tedy záležitostí patřících radě města a zastupitelstvu města, petiční zákon se neuplatní! Při vyřizování těchto petic platí lhůty stanovené zákonem o obcích, tedy u záležitostí vyhrazených radě města 60 dnů, u věcí patřících do působnosti zastupitelstva města 90 dnů. Nutno dodat, že právě tyto petice převažují (například petice za vybudování chodníku, petice za zachování jezdeckých kasáren apod…).
Poté, co Ministerstvo vnitra obdrželo žádost občana našeho města, aby se zabývalo zákonností prodloužení lhůty, obrátilo se se žádostí o vyjádření na tajemníka magistrátu. Tajemník magistrátu ve svém vyjádření Ministerstvu vnitra potvrdil, že město má ve vnitřní směrnici větu, která umožňuje primátorovi prodloužit lhůtu pro vyřízení petice na 60 dnů (směrnice tedy umožňovala výklad, že by primátor/ka mohl/a prodloužit lhůtu u petic, které podléhají petičnímu zákonu, tedy těch, které jsou zaměřeny na správní činnost magistrátu). Současně však napsal, že toto ustanovení se v praxi nepoužívá a že jej ze směrnice při nejbližší novelizaci tohoto předpisu bez dalšího vypustíme. Pokud by se pozorný občan s dotazem na smysl uvedeného ustanovení, které nalezl ve vnitřní směrnici (a jehož se od vydání směrnice v roce 2011 nikdo nedovolával), obrátil přímo na tajemníka magistrátu, dostal by odpověď stejnou. Ministerstvo vnitra v odpovědi uvedlo, že vítá postup navržený tajemníkem magistrátu a požádalo město Prostějov, aby do 31. 3. 2016 zaslalo zprávu o opatřeních přijatých k nápravě, nic víc, nic míň.
Může být tedy o této nové “kauze” napsáno a řečeno cokoliv, její dopad na život občanů našeho města nebo na činnost magistrátu, ani její praktický význam se tím nezvýší. Od začátku tato záležitost znamená jediné – řečeno slovy klasika – mnoho povyku pro nic. Tedy až na „cenný“ mediální humbuk. Ovšem o ten jde především!
Mgr. Jana Gáborová, ref.vnějších vztahů MMPv
Poznámka pod čarou:
Otázkou tedy zůstává, zda euforie z toho, jak patnáctiletý mladý muž opět vyškolil radnici, nepramení z domněnky, že všechny petice musejí být vyřízeny do 30 dnů, tedy i ty, které patří do samostatné působnosti obce. A zda tedy celá „kauza“ nebyla postavena právě na této mylné interpretaci mladého muže i novinářů…
