Historie

Z DĚJIN MĚSTA

l. Počátky města, středověk

Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století.

1141

první historická zmínka o vesnici Prostějovice

1213

v Prostějově pobývali král Přemysl I. a moravský markrabě Vladislav Jindřich

před 1300

Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem

1359

držiteli Prostějova Čeněk a Ondřej ze Šelmberka (od této doby až do roku 1848 zůstává obcí poddanskou)

1365

Prostějov uváděn jako městečko

před 1390

získali Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství

1390

markrabě Jošt udělil privilegium výročního trhu (faktické povýšení na město)

1391

Petr z Kravař založil klášter augustiniánů-kanovníků

1406

privilegium Petra z Kravař rozšiřující městská práva a zavádějící olomoucké (magdeburské) právo místo dřívějšího brněnského

před 1430

vpád husitů a zničení augustiniánského kláštera

1431

vyplenění města vojsky Albrechta Rakouského

1454

počátky židovské obce

1466

rod pánů z Kravař vymírá po meči, do roku 1495 vláda Johanky z Kravař a jejího manžela Jana Heralta z Kunštátu (doba šlechticů jako hospodářských podnikatelů)

1486

král Matyáš Korvín uděluje městu právo druhého výročního trhu

2. Raný novověk

Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, umělecká činnost atd.).

1495

Vratislav I. z Pernštejna zahajuje výstavbu kamenných hradeb

1499

první zmínka o českých bratřích; významná komunita byla posílena po zákazu činností Jednoty bratrské v Čechách (1547)

1522

právní zánik augustiniánského kláštera, fara v držení utrakvistů

1521 – 1540

působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice (nynější budova Muzea Prostějovska), zámek, portál Černého dvora)

1527

vytištěna u Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě „Listové bratřím boleslavským" od Jana Dubčanského

1578 – 1582

přestavba zámku za Vratislava II. z Pernštejna

1583

městský písař Jan Bělkovský z Rousova zakládá „Knihy pamětní města Prostějova"

1599

městská obec finančně podpořila Karla z Lichtenštejna, aby mohl koupit plumlovské panství

1622 – 1628

začátek rekatolizace, vyhnání jinověrců

1643

ničivý vpád Švédů

1697

velký požár

1727 – 1730

založení kláštera milosrdných bratří

1728

stavba císařské silnice (Vídeň -) Brno - Prostějov - Olomouc (- Slezsko, Polsko)

1754/55

v Prostějově se usazuje a pracuje známý malíř František Antonín Sebastini (zemřel v roce 1789)

1756 (1764)

založení kapucínského hospice (kláštera)

3. Od osvícenství po dobu zakladatelů

Osvícenské reformy se projevily v oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, ve správě města. Základy k modernímu životu města však položila až doba zakladatelů (gründerů). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. V 60. a 70. letech 19. století vzniká řada kulturních a sportovních spolků: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecké sbory Orlice a Vlastimila, Spolek divadelních ochotníků.

1784

zrušení kapucínského kláštera císařem Josefem II.

1786

josefínský regulovaný magistrát (posílení státní moci na úkor městské samosprávy)

1801

založení soukenické továrny Veita Ehrenstamma

1823

první promenáda na místě hradebních valů na severní straně

1849

založení Čtenářského spolku

1850

reforma: magistrát nahrazen úřadem, podřízeným zastupitelstvu

1855

Prostějov se stává sídlem politického okresu

1869

začátek bourání městských hradeb

1870

železniční spojení Nezamyslice - Prostějov - Olomouc; plynárna (osvětlení ulic)

1871

české reálky Občanskou záložnou

1873

ustavení Úvěrního spolku Záložna (a zastavárna)

1878

založení strojírenského závodu František Wichterle, který roku 1919 fúzoval se závodem František a Josef Kovařík (založen 1894)

1882

založení Průmyslové jednoty, která roku 1884 dala podnět k ustavení muzea

1885

založení městské nemocnice; ustavena firma Konečný a Nedělník (realizovala většinu velkých staveb ve městě do roku 1930)

4. Přelom století

Doba všestranného rozvoje, intenzivně se projevujícího zvláště v kulturní oblasti.

1892

česká převaha na radnici, starostou zvolen Karel Vojáček (zemřel roku 1898), Prostějov se stává největším městem na Moravě s českou správou

1893

Národopisná výstava; první provizorní regulační plán

1898

elektrifikace města

1899

založení (českého) gymnázia

1900

vybudován nový městský hřbitov

1906 – 1907

stavba Národního domu

1907

ustavena firma Theodora Dostála, od roku 1909 družstvo Vulkania pro umělecké práce v kovu

1908

otevření městského muzea v upravené budově staré radnice

1911 – 1914

stavba Nové radnice (dnešní budova radnice na nám. T. G. Masaryka)

1917

krvavé potlačení hladové demonstrace

5. Od první československé republiky po současnost

Po roce 1918 pokračoval hospodářský i kulturní rozvoj města. Později byl ochromen nacistickou, okupací a komunistickou totalitní vládou. Ke „stavbám socialismu" patří věnec panelových sídlišť na okrajích města (stavěných v letech 1963 - 90), rozsáhlé demolice v jeho historickém jádru a obchodní dům uprostřed náměstí. V letech 1989 - 90 návrat k demokratické samosprávě.

1922

smlouva o zřízení vojenského letiště

1923

schválení regulačního plánu města od J. Kumpošta a J. Peňáze (významná realizace - náměstí Spojenců s okolními ulicemi)

1933 – 1936

činnost Střediska výtvarných umělců Hané Reysek

1939 – 1945

následky 2. světové války: asi 1430 mrtvých (z toho 1300 židů), začátek likvidace židovské obce

1947 – 1951

stavba nového hlavního nádraží

1953

odvážný protest proti odstranění sochy T. G. Masaryka z náměstí

1968

tři občané zastřeleni sovětským okupačním vojskem

1990

po 44 letech první svobodné volby; historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu

load