Historie
Z DĚJIN MĚSTA
l. Počátky města, středověk
Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století.
|
1141 |
první historická zmínka o vesnici Prostějovice |
|
1213 |
v Prostějově pobývali král Přemysl I. a moravský markrabě Vladislav Jindřich |
|
před 1300 |
Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem |
|
1359 |
držiteli Prostějova Čeněk a Ondřej ze Šelmberka (od této doby až do roku 1848 zůstává obcí poddanskou) |
|
1365 |
Prostějov uváděn jako městečko |
|
před 1390 |
získali Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství |
|
1390 |
markrabě Jošt udělil privilegium výročního trhu (faktické povýšení na město) |
|
1391 |
Petr z Kravař založil klášter augustiniánů-kanovníků |
|
1406 |
privilegium Petra z Kravař rozšiřující městská práva a zavádějící olomoucké (magdeburské) právo místo dřívějšího brněnského |
|
před 1430 |
vpád husitů a zničení augustiniánského kláštera |
|
1431 |
vyplenění města vojsky Albrechta Rakouského |
|
1454 |
počátky židovské obce |
|
1466 |
rod pánů z Kravař vymírá po meči, do roku 1495 vláda Johanky z Kravař a jejího manžela Jana Heralta z Kunštátu (doba šlechticů jako hospodářských podnikatelů) |
|
1486 |
král Matyáš Korvín uděluje městu právo druhého výročního trhu |
2. Raný novověk
Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, umělecká činnost atd.).
|
1495 |
Vratislav I. z Pernštejna zahajuje výstavbu kamenných hradeb |
|
1499 |
první zmínka o českých bratřích; významná komunita byla posílena po zákazu činností Jednoty bratrské v Čechách (1547) |
|
1522 |
právní zánik augustiniánského kláštera, fara v držení utrakvistů |
|
1521 – 1540 |
působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice (nynější budova Muzea Prostějovska), zámek, portál Černého dvora) |
|
1527 |
vytištěna u Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě „Listové bratřím boleslavským" od Jana Dubčanského |
|
1578 – 1582 |
přestavba zámku za Vratislava II. z Pernštejna |
|
1583 |
městský písař Jan Bělkovský z Rousova zakládá „Knihy pamětní města Prostějova" |
|
1599 |
městská obec finančně podpořila Karla z Lichtenštejna, aby mohl koupit plumlovské panství |
|
1622 – 1628 |
začátek rekatolizace, vyhnání jinověrců |
|
1643 |
ničivý vpád Švédů |
|
1697 |
velký požár |
|
1727 – 1730 |
založení kláštera milosrdných bratří |
|
1728 |
stavba císařské silnice (Vídeň -) Brno - Prostějov - Olomouc (- Slezsko, Polsko) |
|
1754/55 |
v Prostějově se usazuje a pracuje známý malíř František Antonín Sebastini (zemřel v roce 1789) |
|
1756 (1764) |
založení kapucínského hospice (kláštera) |
3. Od osvícenství po dobu zakladatelů
Osvícenské reformy se projevily v oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, ve správě města. Základy k modernímu životu města však položila až doba zakladatelů (gründerů). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. V 60. a 70. letech 19. století vzniká řada kulturních a sportovních spolků: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecké sbory Orlice a Vlastimila, Spolek divadelních ochotníků.
|
1784 |
zrušení kapucínského kláštera císařem Josefem II. |
|
1786 |
josefínský regulovaný magistrát (posílení státní moci na úkor městské samosprávy) |
|
1801 |
založení soukenické továrny Veita Ehrenstamma |
|
1823 |
první promenáda na místě hradebních valů na severní straně |
|
1849 |
založení Čtenářského spolku |
|
1850 |
reforma: magistrát nahrazen úřadem, podřízeným zastupitelstvu |
|
1855 |
Prostějov se stává sídlem politického okresu |
|
1869 |
začátek bourání městských hradeb |
|
1870 |
železniční spojení Nezamyslice - Prostějov - Olomouc; plynárna (osvětlení ulic) |
|
1871 |
české reálky Občanskou záložnou |
|
1873 |
ustavení Úvěrního spolku Záložna (a zastavárna) |
|
1878 |
založení strojírenského závodu František Wichterle, který roku 1919 fúzoval se závodem František a Josef Kovařík (založen 1894) |
|
1882 |
založení Průmyslové jednoty, která roku 1884 dala podnět k ustavení muzea |
|
1885 |
založení městské nemocnice; ustavena firma Konečný a Nedělník (realizovala většinu velkých staveb ve městě do roku 1930) |
4. Přelom století
Doba všestranného rozvoje, intenzivně se projevujícího zvláště v kulturní oblasti.
|
1892 |
česká převaha na radnici, starostou zvolen Karel Vojáček (zemřel roku 1898), Prostějov se stává největším městem na Moravě s českou správou |
|
1893 |
Národopisná výstava; první provizorní regulační plán |
|
1898 |
elektrifikace města |
|
1899 |
založení (českého) gymnázia |
|
1900 |
vybudován nový městský hřbitov |
|
1906 – 1907 |
stavba Národního domu |
|
1907 |
ustavena firma Theodora Dostála, od roku 1909 družstvo Vulkania pro umělecké práce v kovu |
|
1908 |
otevření městského muzea v upravené budově staré radnice |
|
1911 – 1914 |
stavba Nové radnice (dnešní budova radnice na nám. T. G. Masaryka) |
|
1917 |
krvavé potlačení hladové demonstrace |
5. Od první československé republiky po současnost
Po roce 1918 pokračoval hospodářský i kulturní rozvoj města. Později byl ochromen nacistickou, okupací a komunistickou totalitní vládou. Ke „stavbám socialismu" patří věnec panelových sídlišť na okrajích města (stavěných v letech 1963 - 90), rozsáhlé demolice v jeho historickém jádru a obchodní dům uprostřed náměstí. V letech 1989 - 90 návrat k demokratické samosprávě.
|
1922 |
smlouva o zřízení vojenského letiště |
|
1923 |
schválení regulačního plánu města od J. Kumpošta a J. Peňáze (významná realizace - náměstí Spojenců s okolními ulicemi) |
|
1933 – 1936 |
činnost Střediska výtvarných umělců Hané Reysek |
|
1939 – 1945 |
následky 2. světové války: asi 1430 mrtvých (z toho 1300 židů), začátek likvidace židovské obce |
|
1947 – 1951 |
stavba nového hlavního nádraží |
|
1953 |
odvážný protest proti odstranění sochy T. G. Masaryka z náměstí |
|
1968 |
tři občané zastřeleni sovětským okupačním vojskem |
|
1990 |
po 44 letech první svobodné volby; historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu |
